12.12.2024
Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.
05.12.2024
Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.
Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Krušnohoří bylo třikrát zdrojem strategických surovin: cínu v době bronzové, stříbra ve středověku a raném novověku a také uranu v nedávné minulosti. Vydejte se s námi po stopách dolování těchto kovů na povrchu i pod zemí na saské i české straně hor v doprovodu montánního archeologa MUDr. Mgr. Kryštofa Dernera z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Ve čtvrtek 28. listopadu v děčínské kavárně Coffee & Books.
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Pohyby zvířat patří k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává. Na malou exkurzi mezi živočichy, pohybující se po zemi, vzduchem i vodou vás ve čtvrtek 26. září pozve do děčínské kavárny Coffee & Books prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.
Nikdy jsme nezkoumali Mars tak intenzivně jako právě teď, a to hlavní má teprve přijít. Ve čtvrtek 19. září o tom bude na hvězdárně v Teplicích povídat biolog a popularizátor vědy RNDr. Tomáš Petrásek, PhD. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a Národního ústavu duševního zdraví.
Meteorologie se dotýká každého z nás. Proč není možné ani za pomoci superpočítačů a kvalitních měření předpovědět počasí na sto procent? O tom bude v rámci výjezdního Café Nobel on the Road v Centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách povídat meteoroložka RNDr. Michaela Galářová, Ph.D. z Centrálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Praze – v pátek 23. srpna, od 10:30 dopoledne. Přednáška je určena především návštěvníkům Centra, ale přijít mohou i zájemci z řad veřejnosti. Bližší informace najdete na tomto místě.
Vesmír nás fascinuje nejen svojí krásou, ale zejména rozlehlostí: jednotlivé objekty často dělí mnoho astronomických jednotek prázdného prostoru. V rámci Café Nobel, které bude ve čtvrtek 18. července hostit hvězdárna v Teplicích, se spolu s doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem ponoříme do naprosto odlišného světa. Mohli bychom jej označit za protipól vesmíru, neboť vzdálenosti mezi jeho „obyvateli“ je na první pohled naprosto zanedbatelná.
Vedoucí archeologického výzkumu na Vyšehradě Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze přiblíží ve čtvrtek 11. července návštěvníkům ústeckého muzea poslední objevy z tohoto významného českého hradu, který byl ve středověku sídlem Přemyslovců a politickým centrem Čech. Zaměří se při tom na málo známé nejstarší období, zhruba mezi lety 950 a 1070.
Binární asteroidální systém Didymos–Dimorphos byl cílem kosmické mise NASA s názvem „Double Asteroid Redirection Test“ (DART). 26. září 2022 tato sonda narazila do menšího z obou těles, Dimorphosu, a změnila jeho dráhu kolem hlavního tělesa, Didymosu. Šlo o první úspěšný test technologie odchýlení nebezpečného asteroidu z kolizního kurzu se Zemí metodou kinetického impaktoru. Ve čtvrtek 13. června bude astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR na hvězdárně v Teplicích prezentovat nejen průběh a výsledky této mise, ale také konkrétní příspěvky ondřejovských astronomů.
Připojte se k nám na fascinující cestu časem, během níž prozkoumáme vývoj letectví od jeho počátků až po nadějné vyhlídky do budoucna. Přednáška pilota a odborníka na leteckou techniku Jakuba Charezińského, určená především dětem a mládeži, se koná ve čtvrtek 6. června v Muzeu města Ústí nad Labem. Začne u skromných experimentů bratří Wrightů na počátku 20. století, kteří poprvé zdolali gravitaci na obyčejném motorovém kluzáku.
Léky a léčivé přípravky se používaly, používají a budou používat. Každá doba ale přináší rozdílnou spotřebu léčiv a také jejich množství. Bohužel technologie v odstraňování těchto látek je stále „v plenkách“ a tak se tyto látky stávají součástí našeho života, aniž bychom o to stáli. V děčínské kavárně Coffee&Books o tom bude ve čtvrtek 23. května povídat chemička Ing. Sylvie Kříženecká, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
„Chráním divočinu v Africe“ může znít jako klišé. Výzkumník a fotograf Mgr. Tomáš Jůnek, PhD z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze vás ve čtvrtek 25. dubna v Refugiu v Tisé vezme do neprozkoumaného konžského pralesa i do největších národních parků v zemích, kam běžného Evropana jet ani nenapadne.
Na palčivé téma ochrany civilního letectví před protiprávními činy pohovoří ve čtvrtek 11. dubna v ústeckém muzeu odborník na leteckou bezpečnost a profesionální pilot Ing. Ota Hajzler. Posluchači se seznámí s historií protiprávních činů a zároveň budou mít možnost poslechnout si informace o bezpečnostních opatřeních v civilním letectví. Přednášku doplní praktická ukázka zakázaných předmětů a pomůcek, které se používají při řešení mimořádných bezpečnostních událostí jak na zemi, tak na palubách letadel.
Víte, proč se ve dne nesmíme dotýkat bolševníku velkolepého? Víte, co hubí české druhy raků? Víte, proč v některých městech bojují s pouličními gangy papoušků? Za vše mohou takzvané biologické invaze. V rámci „dětské“ varianty Café Nobel Bez kofeinu o nich budou ve čtvrtek 14. března v ústeckém muzeu povídat pedagožka Mgr. Barbora Patoková ze Základní školy sv. Voršily v Praze a zoolog doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z pražské Zemědělské univerzity.
Doporučená rezervace na mailu muzeumusti@muzeumusti.cz.
Poučení o novém trendu ultralehké turistiky, jak cestovat (téměř) kamkoli na světě s minimalistickým vybavením, si pro vás na čtvrtek 22. února připravil Jiří Kostínek, outdoorový atlet, cestovatel a vedoucí kurzů ultralehké turistiky a seakayaku. Přednáška s praktickou ukázkou a nečekaným přesahem do psychohygieny, dějin tělesné výchovy, vytrvalostního tréninku, environmentalistiky a řízení rizika se koná v kavárně a restauraci Refugio v Tisé.
Snaha o pochopení a předvídání způsobů chování provází člověka od nepaměti, jak dokládají jeskynní malby. V roce 1973 K. Lorenz, N. Tinbergen a K. von Frisch získali za výzkum chování Nobelovu cenu – sledovali, co, proč a jak dělají včely, ryby, ptáci i my, lidé. Položili tím základy takzvané klasické evropské etologie. Etoložka doc. RNDr. Eva Jozífková, Ph.D. et Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vám na řadě příkladů představí poznatky z oblasti etologie, které formují život zvířat a ovlivňují i člověka. Ve čtvrtek 15. února v teplickém Planetáriu.
Eneolitické dlouhé mohyly z Podřipska jsou nejstaršími pohřebními monumenty u nás i v Evropě. Přesto po nich na povrchu nezůstaly viditelné stopy a do mapy krajiny je znovu vepsal až moderní výzkum. Jak byly budovány? Byly to jen hroby nebo i svatyně? A jak s tím vším souvisí „magická“ hora Říp? To všechno se dozvíte ve čtvrtek 8. února v ústeckém muzeu na přednášce archeologa PhDr. Petra Krištufa, Ph.D. z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni.
Cestovat v čase by někdy chtěl každý z nás. Ale cestovat do pravěku? To by bylo teprve dobrodružství! V archeologických kufřících, které s sebou ve čtvrtek 11. ledna přiveze do ústeckého muzea archeoložka Mgr. Kristýna Matějková z HistoryParku Ledčice, se skrývají předměty, bez kterých se lidé v pravěku neobešli. Mladí návštěvníci „dětské“ varianty Café Nobel si je budou moci nejen prohlédnout, ale také osahat. Dotkněte se s námi pravěku!
Jak a kdy vznikla jizerskohorská rašeliniště? Jaký mají význam? Co na rašeliništích roste a co tam žije? Na to všechno odpoví přednáška botaničky Mgr. Šárky Mazánkové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Liberce v Interdiecézním centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích u Tanvaldu, v sobotu 28. října dopoledne, od 11 hodin. Přednáška je speciální „výjezdní“ součástí našeho cyklu – jako tzv. Café Nobel on the Road.
V roce 2005 americký podnikatel Semir Osmanagić světu oznámil, že ve své rodné Bosně a Hercegovině objevil dosud neznámé pyramidy. I když s ním odborná veřejnost nesouhlasí, tyto „pyramidy“ se staly doslova fenoménem. Jak se to mohlo stát a proč je Osmanagićův projekt tolik úspěšný? O tom bude ve čtvrtek 12. října v ústeckém muzeu vyprávět archeoložka a balkanistka PhDr. Soňa Dvořáčková z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.
Barbarský útok ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 změnil v okamžiku nejen miliony lidských životů na naší planetě, ale projevil se velice rychle i ve vesmíru. Bude pokračovat spolupráce velmocí na Mezinárodní vesmírné stanici a nedojde k jejímu zániku? Jak dopadnou další dlouhé roky chystané mezinárodní projekty? Na tyto a řadu dalších otázek odpoví ve čtvrtek 5. října v restauraci a kavárně Refugio v Tisé na Ústecku Milan Halousek z České astronomické společnosti a vzdělávacího spolku KOSMOS-NEWS.
Čas automaticky přijímáme jako cosi, co plyne nezávisle na nás samotných. Je tomu skutečně tak? Kde se čas bere? Lze ovlivnit chod času? Jsou možné cesty do minulosti a budoucnosti? Kdy přestává mít čas smysl? Jaký je význam času při vzniku vesmíru a může být čas kvantovaný? Ve čtvrtek 21. září vás na teplické hvězdárně čeká nadčasové setkání s fyzikem a astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. z pražského ČVUT a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy – a společná cesta za poznáváním tajemství času.
Setkání s Václavem Dvořákem, vysokoškolským profesorem a autorem knih pro mládež, dvojnásobným držitelem čtenářských cen Magnesia litera za knihy Já, Finis a Písečníci a probuzení krále. O výzkumu nadzvukového proudění, o své cestě ke knihám pro celou rodinu i o splněných dětských snech bude vyprávět ve čtvrtek 14. září především dětským návštěvníkům ústeckého muzea.
Chlad člověk zakoušel již od svých počátků. Zkušenost jej naučila, jak mu čelit, ale také k čemu – a jak – jej využít. Počátky využívání přírodních „ledáren“ datují historikové do 17. století př. n. l. První pokusy, které lze označit za vědecké, s nimi prováděl v posledních letech svého života Francis Bacon (1561–1626). Čím nám mohou být nízké teploty prospěšné? Jaké nejnižší teploty lze dosáhnout? O tom bude ve čtvrtek 31. srpna ve své přednášce na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Jihoafrická republika je doslova „světem v jedné zemi“, biodiverzitním hotspotem, který nabízí úchvatná setkání s různorodými zvířaty, včetně velryby jižní (Eubalaena australis). Ta k jihoafrickým břehům pravidelně migruje, aby zde na svět přivedla mláďata. Podívaná přitahuje tisíce turistů, kteří neváhají cestovat přes půlku světa, aby se s přátelskou velrybou setkali tváří v tvář. O velrybách jižních bude ve čtvrtek 17. srpna v ústeckém muzeu vyprávět zooložka Mgr. Petra Nevečeřalová, PhD.
Žijeme v době plastové. Kromě plastových odpadů, které nelze přehlédnout, jsme zamořili životní prostředí i mikroskopickými částicemi plastů, které pronikají do organismů rostlin, živočichů a lidí. Jíme je, pijeme je a vdechujeme. Ve čtvrtek 20. července o tom bude na teplické hvězdárně povídat odborník na biotechnologie a popularizátor vědy prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.
Před pár lety vlétla do stojatých vod kosmonautiky jako dravá štika americká společnost SpaceX. Popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer bude ve čtvrtek 13. července v ústeckém muzeu vyprávět o její cestě na výsluní – od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování Mezinárodní vesmírné stanice až k plánům těžkotonážního raketového nosiče.
Nauka o fosilních stopách, tzv. ichnologie, studuje zkamenělé pozůstatky po činnosti dávných živočichů: šlépěje, doupata, stopy po lezení a podobně. Jen výjimečně se na konci takové stopy najde i její zkamenělý původce. Tato tzv. mortichnia, stopy umírání a vlastní smrti živočichů, vám ve čtvrtek 15. června ve své přednášce na teplické hvězdárně představí paleontolog Ing. Richard Pokorný, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Kde je možné mortichnia nalézt a co nám vyprávějí za příběhy?
Proč mělo únorové zemětřesení na jihovýchodě Turecka tak tragické následky, když ani zdaleka nepatřilo k těm nejsilnějším? Geofyzik a seismolog Dr. Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky ve čtvrtek 18. května všem návštěvníkům teplické hvězdárny objasní, co to vlastně zemětřesení je a jak je možné, že se dopady různých zemětřesení od sebe navzájem tolik liší? Můžeme dopady budoucích otřesů nějakým způsobem zmírnit?
Mikroskopičtí bezobratlí živočichové, kterým se někdy říká „mechoví medvídci“, přežijí velké horko, sucho, smrtící mráz i těžké dávky radioaktivního záření. Výlet do vesmíru přežily dokonce bez skafandru! Tajemství jejich života odhalí ve čtvrtek 11. května tentokrát především dětským návštěvníkům ústeckého muzea bioložka Mgr. Michaela Czerneková, Ph.D. z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty UJEP. Na vlastní oči uvidíte živé želvušky – s jejich pozorováním vám pomůže Bc. Kamila Novotná Floriančičová, studentka PřF UJEP.
Sociální akční výzkum a metoda Sociomapování jako základ přípravy kosmických posádek na pilotované lety do blízkého i hlubokého vesmíru.
O projektu „SIRIUS“, ale také o autorsky vlastní pilotní výzkumné studii „AQUAKOSMOW 10“, realizované s týmem potápěčů v létě 2021 ve Slověnickém mlýně u Českých Budějovic, bude ve čtvrtek 20. dubna tým „KOSMOW“, pod vedením psycholožky a výzkumné pracovnice Kateřiny Bernardové, diskutovat v prostorách teplické hvězdárny. Tým funguje pod hlavičkou Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ve spolupráci se společností QED GROUP doc. MUDr. Radvana Bahbouha, PhD.
Meteor a meteorit jsou podobná slova, která označují něco úplně jiného, i když souvislost tam je. Když chceme vidět meteor, díváme se nahoru, když hledáme meteorit, díváme se dolů. Kdy je nejlepší se dívat a jak víme, kde hledat prozradí ve čtvrtek 13. dubna převážně mladým návštěvníkům ústeckého muzea astronom RNDr. Jiří Borovička, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově.
V jižní části Peru, nedaleko břehů Tichého oceánu, se po tisíc let rozvíjela kultura Nazca. Do světového povědomí se zapsala svými záhadnými geoglyfy, obřími obrazci a liniemi v poušti, které již sto let vzbuzují pozornost vědců i široké veřejnosti. O jihoamerické kultuře Nazca bude ve čtvrtek 23. března v děčínské kavárně Coffee & Books přednášet iberoamerikanistka Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Snad nejznámějším pravěkým tvorem vůbec je proslulý dravý gigant Tyrannosaurus rex. Poslední dobou o něm bylo publikováno tolik vědeckých studií, že ho bez nadsázky známe lépe než některé současné plazy. Nebudete se stačit divit! S těmi nejžhavějšími informacemi k nám zavítá známý popularizátor paleontologie a autor sedmnácti knih o dinosaurech RNDr. Vladimír Socha, jinak odborný pracovník Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové.
Loď, která ztroskotala kolem roku 80 př. n. l. mezi Krétou a řeckým poloostrovem Peloponés, vezla na palubě unikátní přístroj určený k předpovědím postavení nebeských těles na obloze i k prezentaci dalších astronomických jevů. Více než sto let trvalo, než se z hromádky zkorodovaných úlomků podařilo celý mechanismus zrekonstruovat. Spletitou historii jeho objevu a výzkumu představí klasická filoložka a medievalistka PhDr. Alena Hadravová, CSc., DSc. z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky v Praze a astrofyzik doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd.
Psi se svým čichem dovedou skutečné zázraky, ani ta nejlepší technika je neumí nahradit – zvlášť při pátrání v terénu plném překážek a nejrůznějších pachů. Práci záchranářského týmu představí ve čtvrtek 9. února v ústeckém muzeu zájemcům především z řad dětí a mládeže pedagožka ústecké Univerzity J. E. Purkyně a kynoložka doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D., a to i v praxi, se svým záchranářským psem.
Za 150 let původní české detektivky se najde plno vrcholů i propadů – jsou detektivní případy odehrávající se v podzemí, ve vilách, ve slumech, stejně jako ve vzducholodi nebo na horském hřebenu. Navíc je Karel Čapek zkoušel napsat do svých kapes, odkud vykukují a inspirují další a další tvůrce. Ve čtvrtek 2. února o tom bude v restauraci a kavárně Refugio v Tisé na Ústecku povídat literární historik Mgr. Michal Jareš, Ph.D. z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Znalci vědí, že výrazná stopa v historii české detektivky vznikla i na spojnici Libouchec – Tisá!
Nástup kosmického věku nám umožnil spatřit, jak Mars vypadá na povrchu. Našli jsme svět, jehož tvář byla utvářena řadou procesů spjatých se sopečnou činností, přítomností kapalné vody i ledu, srážkami těles, erozí i tektonickými procesy. Co před námi ale zůstalo skryto bylo to, jak Mars vypadá uvnitř. Některá ze skrytých tajemství odhalila až sonda InSight, jejíž práci a objevy přiblíží ve čtvrtek 19. ledna návštěvníkům teplické hvězdárny planetární geolog Mgr. Petr Brož, Ph.D., vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
PRO NEMOC PŘELOŽENO! O NOVÉM TERMÍNU VÁS BUDEME VČAS INFORMOVAT.
VŠECHNY POTVRZENÉ REZERVACE ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI!
V roce 2022 uplynulo sto let od objevu Tutanchamonovy hrobky v Údolí králů. Tutanchamonův příběh nás dodnes nepřestává fascinovat – tragédie jeho otce, příběh monoteismu, krátký život panovníka, jeho záhadná smrt i události odehrávající se krátce po jeho smrti představují unikátní historický milník dějin starověkých civilizací. Do minulosti staré více než tři tisíciletí vás zavede známý egyptolog a archeolog prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 12. ledna v ústeckém muzeu.
Kromě běžných sopek najdete na Zemi i vulkány, které vybuchují třeba jen jednou za několik desítek až stovek tisíc let. Jejich výbuchy však mají ohromnou ničivou sílu, takže mohou poznamenat celosvětové klima i na řadu desetiletí. Geolog Mgr. Prokop Závada, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky prozradí ve čtvrtek 8. prosince především mladým návštěvníkům ústeckého muzea, jak takové sopky fungují a kde všude se nacházejí.
Kde všude na Zemi se vyskytují lesní požáry, jaké mají příčiny a následky a jak do toho všeho zapadá nedávný velký požár v Českém Švýcarsku? O tom bude ve čtvrtek 24. listopadu v děčínské kavárně Coffee & Books povídat geobotanik a rostlinný ekolog prof. RNDr. Michal Hejcman, Ph.D. et Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Café Nobel zajíždí letos v říjnu mimořádně ještě jednou do Interdiecézního centra mládeže Křižovatka v Příchovicích u Tanvaldu. V pátek 28. října dopoledne tam bude hostem Martin Gembec, manažer planetária v liberecké iQLANDII a popularizátor astronomie. Řeč bude o tmě a také o tom, proč je špatné, když nám chybí.
Přestože naše země neoplývá velkou diverzitou plazích druhů, třináct původních zástupců z území České republiky jistě stojí za náš zájem a obdiv – a především za ochranu. Zoolog a herpetolog Ing. Martin Vlček z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky všem zájemcům především z řad dětí a mládeže představí zástupce třídy plazů se kterými se můžeme setkat v našem regionu. Mimořádně v úterý 25. října na Café Nobel Bez kofeinu v Muzeu města Ústí nad Labem.
Letos na jaře uplynulo právě 100 let od slavného experimentu, který vědcům konečně umožnil vstoupit do tajné komnaty světa atomů. V přednášce fyzika a popularizátora vědy doc. RNDr. Stanislava Daniše, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se vrátíme do závěru devatenáctého století a představíme si, jakým způsobem dospěla fyzika k objevu spinu. Nezapomeneme ani na historické souvislosti a jeho novodobé využití. Ve čtvrtek 20. října na teplické hvězdárně.
Před 200 lety položil Jean-François Champollion základy k odhalení skutečné povahy egyptského písma. Cesta k rozluštění hieroglyfů však začala dávno před jeho narozením, objevením Hórapollónovy Hieroglyphiky na počátku 15. století. Toto dílo však způsobilo zmatek v hlavách luštitelů, když zaselo falešnou víru o symbolické povaze znaků. O historii luštění hieroglyfů bude ve čtvrtek 22. září v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D. z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze.
Koncept divočiny je jednou z důležitých motivací pro územní ochranu přírody. Do jaké míry je však tento koncept realistický? Na otázku se pokusíme odpovědět historickou metodou, s pomocí nejnovějších výsledků výzkumu pravěké minulosti. Přednáší biolog a paleoekolog doc. Petr Pokorný, Ph.D. z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky v Praze. Ve čtvrtek 1. září v ústeckém muzeu.
Café Nobel zajíždí i letos v srpnu jako každým rokem do Interdiecézního centra mládeže Křižovatka v Příchovicích u Tanvaldu. V pátek 19. srpna od 10:30 hodin dopoledne tam bude tentokrát hostem Radek Kříček z Hnutí DUHA, koordinátor Vlčích hlídek na Děčínsku. Jeho povídání bude věnováno přítomnosti rysů a vlků v severních Čechách, včetně Jizerských hor.
Jak žili lidé za dráty lágrů? Autentickou výpověď o tom přinášejí i archeologické výzkumy. Mgr. Jan Hasil, Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Mgr. Petr Hasil z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu představí ve čtvrtek 4. srpna v ústeckém muzeu výsledky výzkumů ženského pobočního koncentračního tábora ve Svatavě, nacistického zajateckého tábora na Rolavě nebo komunistického pracovního tábora na pražské Letné, který bezprostředně souvisel s výstavbou monstrózního pomníku J. V. Stalina.
Vesmírné vakuum není prázdný prostor. I kdyby se nám podařilo odstranit všechny částice, včetně těch hypotetických, z pohledu kvantové fyziky bude vakuum i dál plné bouřlivého klokotání v podobě fluktuací různých polí; plné energie, která se dokonce může využívat. O vlastnostech vakua spojených s kvantovou fyzikou bude ve čtvrtek 21. července na teplické hvězdárně povídat jaderný fyzik a popularizátor vědy RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Od začátku srpna až do poloviny září bude stejně jako loni v amfiteátru univerzitního kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem probíhat letní cyklus přednášek pro veřejnost, nazvaný Piknik Nobel. Každou středu, vždy od 18 hodin, budete mít příležitost k setkání s akademiky a výzkumníky ústecké univerzity, kteří vám přiblíží svou práci a představí zajímavá témata ze světa vědy. Podrobný program najdete v článku.
Keltské kmeny nežily v nějaké středoevropské izolaci. Antická hmotná kultura se k nim dostávala přes Dunaj i Alpy a Keltové sami, ať už jako nepřátelé nebo naopak spojenci Římanů, Řeků a dalších národů, často pronikali na jih – do Středomoří a také do Malé Asie. V Muzeu města Ústí nad Labem o tom bude ve čtvrtek 14. července přednášet archeolog doc. PhDr. Martin Trefný, Ph.D. z Filozofické fakulty UJEP, zároveň ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem.
Znáte Möbiovu pásku – a víte, že má jen jednu stranu? A už jste slyšeli, že existují i jiné podivné (a možná ještě podivnější) plochy, se kterými si rádi hrají třeba matematici? Ve čtvrtek 16. června o tom bude na teplické hvězdárně povídat RNDr. Veronika Pitrová, Ph.D. z Katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
O prázdninách mnozí z vás vyrazí do nejrůznějších koutů celého světa. Kamkoli se vydáte, můžete se setkat s inspirující a specifickou kulturou, kterou spoluutváří i matematika. Na první skoro již letní přednášce Café Nobel, ve čtvrtek 9. června v ústeckém muzeu, se právě na matematiku zaměříme. Na cesty světem pozve zájemce především z řad dětí a mládeže didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Co loni v červnu zapříčinilo vznik tornáda na Moravě? Jak rozsáhlé byly škody tornádem způsobené a jak probíhal terénní průzkum po události? O tom bude ve čtvrtek 19. května na teplické hvězdárně povídat meteorolog, prognostik Mgr. Radek Tomšů z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologickém ústavu v Ústí nad Labem.
Během pandemie Covidu-19 byly miliony lidí uvrženy do nedobrovolné izolace, ať už v podobě home office, karantén nebo přímých zákazů vycházení, a to v míře, jakou jsme třeba u nás od II. světové války nezažili. Věda teprve shromažďuje poznatky a diskutuje o tom, jaké následky bude mít toto nelehké období na fyzické a duševní zdraví lidí. Svými zkušenostmi a výsledky mnohaletého výzkumu k tomu může přispět i kosmonautika. Ve čtvrtek 12. května o tom bude v ústeckém muzeu hovořit publicista a popularizátor vědy Bc. Pavel Boháček, který se specializuje především na otázky zdravotnictví a medicíny v extrémních podmínkách.
V restauraci a kavárně Refugio v Tisé si budeme ve čtvrtek 21. dubna vyprávět příběhy z vývoje lidského druhu a lidské společnosti – perspektivou toho, co se kdy jedlo a proč. Možná se nám pak ukáže v zajímavém světle i to, co jíme dnes. Hostem večera bude experimentální archeolog a profesionální pračlověk Jan „Tonda“ Půlpán z projektu Jak obléci pračlověka.
Už ve starověkém Řecku si učenci představovali, že celý svět je složen z malých, okem neviditelných částeček. Že je to opravdu tak se však vědcům podařilo dokázat až o mnoho století později, a to díky rozvoji výpočetní techniky. Jak ve čtvrtek 7. dubna prozradí především dětským návštěvníkům ústeckého muzea odborník na počítačové modelování Mgr. Martin Svoboda Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, dnes jsme už schopní svět miniaturních částic zkoumat způsobem dříve nemyslitelným.
Jakou roli sehrávalo náboženství v kultuře černé Ameriky a jak se měnila náboženská a spirituální inspirace černošských hnutí bojujících proti rasismu a diskriminaci? O tom přijde ve čtvrtek 24. března do děčínské kavárny Coffee&Books vyprávět religionistka Mgr. Lenka Philippová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
V minulosti Země se odehrálo pět velkých hromadných vymírání, která svým dosahem klíčově ovlivnila život na naší planetě. Jak vám však prozradí paleontolog prof. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v historii proběhla i řada menších, méně známých epizod, které také sehrály významnou roli. Víc se dozvíte ve čtvrtek 17. března na teplické hvězdárně.
Existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Na pátrání po mimozemšťanech zve děti i další případné zájemce biolog, spisovatel a popularizátor vědy RNDr. Tomáš Petrásek, PhD. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a Národního ústavu duševního zdraví, a to ve čtvrtek 10. února, v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém muzeu, určeného především mladým posluchačům.
Dva čeští reenactoři – experimentální archeologové se vydali na Faerské ostrovy v rekonstruovaném oblečení jejich dávných vikinských obyvatel, a také s dobovým vybavením, aby ověřili jeho funkčnost v deštivé faerské přírodě. O této cestě bude ve čtvrtek 3. února vyprávět archeolog a filolog Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze návštěvníkům Café Nobel v restauraci a kavárně Refugium v Tisé na Ústecku.
Firma SpaceX dlouhodobě usiluje o kolonizaci Marsu. Po několika letech postupných úprav vykrystalizoval návrh podoby nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship, které mají tento cíl uskutečnit. Jak vám ve čtvrtek 27. ledna na Café Nobel v děčínské kavárně Coffee@Books prozradí odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor webu Kosmonautix.cz, cesta to bude sice dlouhá a těžká, ale první testovací prototypy se už staví a v nejbližších letech se máme rozhodně na co těšit.
Svět vnímáme prostřednictvím smyslů. Zvířecí smysly se ale od těch našich často dramaticky liší – živočichové proto mohou vnímat svět úplně jinak než my. Ve čtvrtek 20. ledna o tom bude v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat odborník na biotechnologie a popularizátor vědy prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, který zároveň přednáší biotechnologii na několika univerzitách.
Dne 16. června roku 1426 se nedaleko Ústí nad Labem střetly ozbrojené síly většiny husitských svazů s početně silnější armádou římskoněmeckých žoldnéřů. Bitva skončila drtivým vítězstvím husitů… Jak se od 15. až do 17. století proměňoval obraz této bitvy v kališnické a katolické – česky i německy psané – tradici? A jak se proces mytizace této významné dějinné události odrazil v širších kulturních, především literárních souvislostech? Známý historik prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. bude na toto téma hovořit ve čtvrtek 13. ledna v ústeckém muzeu.
Klasický archeolog PhDr. Pavel Titz, Ph.D. z pražského Národního muzea zavede ve čtvrtek 9. prosince především dětské návštěvníky Muzea města Ústí nad Labem na všemožné cesty antického světa. Dřív, než se po nich ubírali a po mořích plavili antičtí obchodníci a cestovatelé, navštívili blízké i vzdálené části Středomoří mýtičtí hrdinové. Vydáme se tedy po stopách Héraklových, Perseových i Odysseových a budeme sledovat, kdy, kam a proč se pěšky, na koních, vozech a lodích vydávali staří Řekové a Římané.
Výr velký se během 20. století změnil z živočicha, jehož populace byla ohrožena zejména mysliveckým hospodařením, na živočicha, jeho populace je početná a soustavně se šíří. Cesta k úplné ochraně výra byla dlouhá a lemovaná konflikty malými i velkými, na kterých se podílelo více generací myslivců, ornitologů a ochranářů. V kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku o tom bude ve čtvrtek 2. prosince hovořit biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V severozápadních Čechách se díky příhodnému geologickému vývoji zachoval pod zemí kamenný archiv plný informací o tom, jak v době před 20-15 miliony lety vypadala zdejší krajina, jaké zde bylo klima, co tu rostlo a jaká tady žila zvířata. Dětským návštěvníkům kavárny Muzea města Ústí nad Labem o tom bude ve čtvrtek 7. října vyprávět geolog Ing. Karel Mach, Ph.D., vedoucí oddělení geologie Severočeských dolů a.s.
S historikem lékařství a odborníkem na dějiny výživy doc. Mgr. Karlem Černým, Ph.D., přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se vydáme k počátkům nejstarších dějin tří kofeinových nápojů, kávy, čaje a čokolády v Evropě. Ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books se ve čtvrtek 23. září bude věnovat nejprve nejstarším evropským zmínkám o těchto produktech a v druhé části svou pozornost přesune k jejich rozšíření v našich zemích.
První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.
Od dravých larev podvodního světa, přes jejich metamorfózu na stéble ostřice k létavému dospělci a přes svatební lety zase k vajíčku. Co za tajemství skrývá hmyzí skupina vážek, která v téměř nezměněné podobě přežívá na Zemi přes 250 milionů let? Jaké druhy vážek máme u nás a jaké volí strategie přežití? Jak se vážky využívají ke zhodnocení stavu prostředí a proč je užitečné je sledovat? O tom bude ve čtvrtek 8. července v ústeckém muzeu vyprávět ekoložka Kateřina Landová z Českého svazu ochránců přírody.
O rostlině ozdobnici jste možná ještě neslyšeli, určitě jste ji už ale někdy viděli a dost možná ji máte i na své zahradě. Umí toho ale mnohem víc než jen zdobit. O tom, proč ji začali pěstovat zemědělci na poli, proč se jejímu výzkumu věnují vědci na celém světě i jak takový výzkum vlastně probíhá, bude ve čtvrtek 17. června na teplické hvězdárně vyprávět výzkumnice Ing. Diana Nebeská z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z České geologické služby. Ve čtvrtek 18. února o ní přednášel v přímém přenosu online z přednáškového sálu teplické hvězdárny.
Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, vesmírnou stanicí Gateway, která by měla vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu. Ve čtvrtek 20. srpna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor úspěšného webu Kosmonautix.cz.
PŘEDNÁŠKA BYLA Z DŮVODU PRACOVNÍHO ZANEPRÁZDNĚNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍHO PŘELOŽENA NA NEURČITO!
Příroda Afriky nenávratně mizí. Už dávno nejde jen o ikonické druhy, jako jsou třeba horské gorily, sloni, lvi nebo nosorožci. Jak ke snaze o záchranu africké přírody přispívá Safari Park ve Dvoře Králové vám bude ve čtvrtek 20. srpna na teplické hvězdárně vyprávět ředitel Safari Parku MVDr. Přemysl Rabas.
Aktuální informace o vývoji situace kolem našeho přednáškového cyklu pravidelně zveřejňujeme v tomto článku a také na našem facebookovém účtu.
Na světě není nic obyčejnějšího než voda, řeknete si možná. Každému přece teče doma z kohoutku. Pro vědce je však látka s jednoduchým vzorcem H2O stále exotická a záhadná. Proto také vodu i na počátku 21. století stále intenzivně studují. O tajemství „obyčejné“ vody bude ve čtvrtek 28. května v rámci prvního Café Nobel po nucené přestávce na teplické hvězdárně vyprávět fyzikální chemik doc. RNDr. Jan Jirsák, Ph.D. z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
V první polovině letošního roku se stal fenoménem seriál HBO Černobyl, který zobrazuje největší havárii v jaderné energetice. V čem je filmové zpracování přesné, kde se realita od uměleckého ztvárnění lišila a jak to vypadá v Černobylu dnes? O tom bude ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně povídat jaderný fyzik RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z Ústavu jaderné fyziky AV ČR Řež a z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.
Navzdory jejich titěrným rozměrům dnes slýcháme o nanovláknech čím dál tím častěji a hlasitěji. Lze to snad přičíst Napoleonovu komplexu, či je na vině něco úplně jiného? Přijďte se společně s nanotechnologem Mgr. Davidem Poustkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydat po stopách této nevelké záhady – ve čtvrtek 21. listopadu na teplické hvězdárně.
Více jak 150 let sbírání fosilií třetihorního rostlinstva a živočišstva na hnědouhelných dolech v Mostecké pánvi umožnilo provést podrobnou rekonstrukci třetihorního prostředí v severozápadních Čechách. Ve čtvrtek 17. října vám ji na teplické hvězdárně představí geolog Severočeských dolů a.s. Ing. Karel Mach, Ph.D.
Raci jsou často považováni za živočichy, kteří byli u nás v minulosti hojní, ale dnes už se s nimi vinou znečištění v našich vodách setkáme jen vzácně. O tom, jak je to s našimi raky doopravdy, bude v úterý 8. října dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět zoolog doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze.
Stejně jako každý rok vyjíždí i letos Café Nobel na cesty, do Jizerských hor. V pátek 23. srpna dopoledne přiveze do Interdiecézního centra života mládeže Křižovatka v Příchovicích u Tanvaldu profesionálního pračlověka Jana „Tondu“ Půlpána z projektu Jak obléci pračlověka, který zájemcům předvede (a ty šikovnější možná i naučí), jak pravěcí lidé rozdělávali oheň.
Za podivuhodnými tvory, kteří obývají přízemní patro deštného pralesa, vás zavede přednáška profesionálního entomologa a fotografa Pavla Krásenského, který nyní pracuje jako kurátor entomologické sbírky v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Přijďte ve čtvrtek 15. srpna na teplickou hvězdárnu!
V červenci uplyne přesně půl století od přistání prvních astronautů na povrchu Měsíce. Historií amerického projektu Apollo od tragické smrti posádky Apolla 1 přes celé měsíční dobrodružství až po mimořádný projekt spolupráce kosmických velmocí na společném letu Sojuz-Apollo, vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ve čtvrtek 20. června na teplické hvězdárně.
Novou dvoudílnou publikaci o katedrále sv. Víta na Pražském hradě představí ve čtvrtek 28. března návštěvníkům děčínské kavárny Coffee & Books autorka konceptu a editorka Mgr. Jana Maříková-Kubková, Ph.D. a obrazová editorka Sylvie Novotná. Dozvíte se vše podstatné o způsobu zpracování problematiky tisícileté historie katedrály sv. Víta a také o práci třicetičlenného týmu, který po dobu sedmi let, každý ve své profesi, postupně vytvářel svůj obraz této naší nejdůležitější památky.
Zajímá vás, jak žijí netopýři v městském prostředí mezi lidmi? Pak určitě přijďte na další Café Nobel Bez kofeinu, které se uskuteční v úterý 11. prosince v kavárně Bárka v Ústí nad Labem. Jednoduché povídání určené především dětem připravil biolog a zoolog Mgr. Michal Porteš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Pyramidy jsou ikonami starověké civilizace na Nilu. Odedávna vzbuzovaly zájem návštěvníků Egypta, badatelů i dobrodruhů, píše se o nich i v Bibli. Egyptské pyramidy však i přes 200 let zkoumání stále skrývají některá svá tajemství. V rámci Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 6. prosince v restauraci a kavárně Refugio v Tisé na Ústecku vyprávět egyptolog doc. Mgr. Jaromír Krejčí, Ph.D. z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUT, Hvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
Čím vším byly hrady v době svého života? Okázalými sídly a pohodlnými příbytky, pyšnými symboly vlády nad krajinou i lidmi, bezpečným útočištěm v časech nebezpečí nebo sídlem lapků a krutých mužů meče? Nejen na tyto otázky se vážně i s nadhledem pokusí odpovědět archeolog Mgr. Milan Sýkora z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, který se hrady a tvrzemi (a tím, co z nich zbylo) dlouhodobě zabývá. Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 1. listopadu v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.
Naše republika provozuje šest jaderných reaktorů na výrobu elektřiny a chce stavět další. Přitom elektřinu exportujeme a sousední Německo reaktory odstavuje. V Česku máme tři výzkumné reaktory, dotované vládou, a přitom stavíme čtvrtý. Má to pro naši zemi smysl?
Jaderný vědec doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D., ředitel Intercontinental Nuclear Institute, se ve čtvrtek 18. října na teplické hvězdárně pokusí odpovědět na několik zásadních otázek, které jsou s jadernou energetikou spjaté.
Ve městech ji už nenajdeme. Kam se poděla – a kam se ztratily hvězdy? Kdo za to může a proč není dobře, když se v noci zbytečně svítí? S detektivem Temnorádem to (snad) zjistíme. Velké detektivní pátrání po noční tmě, určené především dětem, povede astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Café Nobel Bez kofeinu se uskuteční v úterý 16. října v ústecké kavárně Bárka (dříve Fokus) kafe.
Epilepsie je nejčastější chronické onemocnění mozku, které je charakterizované výskytem spontánních a opakovaných záchvatů. Výzkum epilepsie pomáhá vědcům porozumět mechanismům fungování lidského mozku. Nové poznatky o mozkových dějích a příčinách epileptických záchvatů představí lékař a neurolog Prof. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D. z Fyziologického ústavu AV ČR v Praze ve čtvrtek 11. října v ústecké kavárně Bárka.
Mimozemšťané jsou dnes všude. Točí se o nich filmy i seriály, jsou hrdiny povídek a románů, obklopují nás dokonce i jako hračky a reklamní maskoti. Mají desítky podob – jedno však o nich stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Právě o tom bude ve čtvrtek 4. října vyprávět biolog RNDr. Tomáš Petrásek, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví v rámci prvního Café Nobel v kavárně Coffee & Books v Děčíně.
Před pár lety vlétla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky americká technologická společnost SpaceX, založená podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem. Jejím postupným vývojem od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k plánům na těžkotonážní nosiče vás provede Dušan Majer, odborník na kosmonautiku, popularizátor vědy, zakladatel portálu Kosmonautix.cz a také autor pořadu Dobývání vesmíru na portálu Stream.cz. Jeho přednáška zahájí ve čtvrtek 20. září první sezónu na rekonstruované hvězdárně v Teplicích!
Co dělá naše jednání dobrým?
Jak dělat jen „správné věci“, tedy skutečně morálně dobré činy?
Přednáška pedagoga, komeniologa a evangelického faráře Jana Hábla
Křižovatka Příchovice, pátek 24. srpna od 10:30 hodin
Pořádá Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v rámci cyklu Café Nobel
Na zeměpisně-cestovatelský výlet na největší ostrov světa vás prostřednictvím svého povídání a spousty fotografií pozve ve čtvrtek 16. srpna do teplického planetária Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z Ústavu mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, který Grónsko už několikrát navštívil. Seznámí vás s geologickým vývojem, geografií a přírodou ostrova, s historií jeho objevů a osidlování Normany a Dány, a také s životem dnešních Gróňanů, včetně Inuitů.
Ani věčně tmavé jeskynní prostory nejsou bez života. Mezi jeskynní živočichy patří i raci; je jich známo přes čtyřicet druhů, které obývají výhradně severoamerické jeskyně. Zoolog ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze vám přijede vyprávět o expedici českých vědců na Novou Guineu, kde objevili prvního jeskynního raka jižní polokoule. Ve čtvrtek 19. července, v sále teplického planetária.
Jedním ze zdrojů informací o vesmíru, který nás obklopuje, jsou zvukové vlny. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné, možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa doopravdy nějaké zvuky? Ve své přednášce o tom bude vyprávět astronom Mgr. Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Ve čtvrtek 21. června, v sále teplického planetária.
Jaký jazyk je nejstarší? Dá se to vůbec zjistit – a podle čeho? Proč se od sebe jazyky liší a je možné rekonstruovat dávno zaniklé prajazyky? Archeolog a filolog Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D z Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí ve čtvrtek 14. června v ústeckém Fokus kafe některé z výzkumů historické a srovnávací jazykovědy, které se pokouší nalézt na uvedené otázky odpovědi.
Matematická disciplína zvaná teorie grafů se skutečně zrodila během procházek slavného matematika Leonharda Eulera po pruském městě Královci, dnešním ruském Kaliningradu, kde ve 30. letech 18. století pobýval na tamní univerzitě. Do jeho stále moderního světa jednotažek, nejkratších cest a barev zavede v úterý 12. června dětské návštěvníky Café Nobel v ústeckém Fokus kafe matematička PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
V letech 1995 – 2010 bylo v Českém středohoří prozkoumáno a zdokumentováno přes padesát lokalit, kde se nacházejí zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů z období terciéru – třetihor. Jak ve čtvrtek 17. května návštěvníkům teplického Planetária prozradí (a na mnoha fotografiích ukáže) kurátor geologických sbírek a vedoucí přírodovědného oddělení Regionálního muzea v Teplicích Miroslav Radoň, došlo přitom k mnoha cenným objevům.
Proč měli staroegyptští bohové zvířecí hlavy? Egyptolog Doc. Jiří Janák, Th.D. z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vás seznámí s nejen s nejdůležitějšími božstvy, ale uslyšíte i jejich příběhy a dozvíte se, jak a proč je staří Egypťané zobrazovali. Pokud se vám žádný z bohů nebude líbit, můžete si podle vzoru Egypťanů navrhnout a nakreslit vlastního. V úterý 15. května na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Fokus kafe.
Žhavé skály a písky Sahary, rozlehlé pustiny na severu Afriky, skrývají mnohá tajemství minulosti. Jejich dávné dědictví dodnes ovlivňuje dění nejen v celé této oblasti, ale zprostředkovaně i na celém světě. Na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe o tom bude ve čtvrtek 10. května povídat arabistka Mgr. Lenka Hrabalová.
Odborně se jim říká koprolity. Zní to honosně, ale ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o zkamenělé exkrementy pravěkých živočichů. Jak se tyto kamenné „bobky“ zkoumají a co všechno z nich vědci dovedou vyčíst vám ve čtvrtek 19. dubna na Café Nobel v teplickém Planetáriu přiblíží geolog a paleontolog RNDr. Boris Ekrt z Národního muzea v Praze.
Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Zoolog a herpetolog RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Národního muzea na svých cestách za výzkumem diverzity obojživelníků a plazů objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého, se kterým byl doposud zaměňován. Povypráví o tom ve čtvrtek 12. dubna na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe.
V přírodě Labského kaňonu na území CHKO České středohoří se můžete setkat i s mnoha zástupci plazí říše. Nejkrásnější z nich je vzácná ještěrka zelená (Lacerta viridis), která se také stala vlajkovým druhem projektu LIFE České středohoří. Zoolog a herpetolog Ing. Martin Vlček z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky bude v úterý 10. dubna na dalším ze série dětských Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe povídat o tom, jak se v našem regionu ještěrkám zeleným daří, co ke svému životu potřebují, co je ohrožuje a také prozradí, co se pro ještěrky zelené dělá, aby se jim u nás dařilo i nadále.
Na území České republiky se během posledních přibližně 70 let vrátilo vícero živočišných druhů, které byly cíleným lidským tlakem ze svého původního areálu u nás na různě dlouho dobu zcela vytlačeny. O některých z nich bude ve čtvrtek 5. dubna na Café Nobel v restauraci a kavárně Refugio v Tisé povídat bývalý lesník a nyní biolog ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty UK v Praze. Zvláštní pozornost bude věnovat velkým šelmám.
Spolu se Sluncem patří Měsíc odedávna k nebeským objektům, které nejvíce ovlivňují náš každodenní život. Jakýkoliv zásah do pravidelného cyklu, který je spjat s pohybem našeho nejbližšího kosmického souseda, přinášel vždy nezvyklé vzrušení. Proč se lidé zatmění báli? Proč úplňkový Měsíc při zatmění nezmizí z oblohy? A co uvidíme při úplném zatmění Měsíce letos v červenci? Odpovědi na tyto i další otázky uslyšíte ve čtvrtek 22. března na dalším Café Nobel v ústeckém Fokus kafe od známého astrofotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka.
Planety ve vesmíru nejsou vzácností. Právě naopak: jsou doslova všude! Obíhají nejrůznější typy hvězd, včetně těch zhroucených – bílých trpaslíků či dokonce neutronových hvězd, které jsou posledními pozůstatky po explozích supernov. Jak vám ve čtvrtek 15. března na dalším Café Nobel v teplickém Planetáriu prozradí evoluční bioložka a popularizátorka vědy Mgr. Julie Nekola Nováková z Laboratoře evoluční biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rozmanitost exoplanet je skutečně překvapivá.
Naše rodná planeta je jednou z nejfotografovanějších celebrit! Na Zemi se zaměřují fotoaparáty kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice i optika mnoha automatických sond. Vznikla tak řada netradičních obrázků naší planety, které návštěvníkům dětského Café Nobel Bez kofeinu ukáže popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České kosmické kanceláře. V úterý 13. března v ústecké kavárně Fokus kafe.
Pro současné pověsti se často užívá přívlastek „městské“ – anglicky urban legends. Odráží skutečnost, že první z nich byly identifikovány právě v městském prostředí a lišily se od tradičního „venkovského“ folkloru. Jak ale říká Mgr. Jan Pohunek z Etnografického oddělení Národního muzea, ve skutečnosti se živě tradované příběhy s nadpřirozenými motivy odehrávají i v prostředí více přírodním, mimo stále obydlená místa. Víc prozradí ve čtvrtek 22. února v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.
Dosud neodezněla elektronická revoluce, která přivedla elektroniku a výpočetní techniku do všech oblastí života civilizace a už nám klepe na dveře revoluce „spinová“. Místo náboje elektronu začínáme v našich zařízeních využívat spin a spolu s ním základní kvantové zákony mikrosvěta. Ve čtvrtek 15. února o tom na Café Nobel v teplickém planetáriu pohovoří fyzik a astrofyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.z pražského ČVUT.
Leckoho překvapí, že malá středoevropská země jako je Česká republika má na seznamu i 34 druhů dravých ptáků. Přestože někteří z nich u nás byli zaznamenáni jen několikrát nebo dokonce jen jednou, jde o úctyhodné číslo. Nic ale neříká o tom, jak se u nás ve skutečnosti dravcům daří. Víc vám o tom ve čtvrtek 8. února v ústeckém Fokus kafe prozradí zoolog a ornitolog Mgr. Václav Beran z Muzea města Ústí nad Labem.
Území dnešní České republiky se nikdy nestalo součástí římské říše, i když k tomu chybělo jen málo. Jeho obyvatelé však byli i tak stovky let se Středomořím ve stálém kontaktu, prozradí na dalším dětském Café Nobel Bez kofeinu klasický archeolog PhDr. Pavel Titz, Ph.D. z pražského Národního muzea a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V úterý 6. února v ústecké kavárně Fokus kafe.
Konspirační teorie se ve společnosti objevovaly vždy. Jejich zlatou éru však přineslo až minulé století. Důvod je prostý: rozvoj médií. S internetem pak konspirační teorie doslova prodchly celou společností. Proč se tak stalo? Proč jim lidé věří? A kde se v tom všem skrývá náboženství a víra? Na tyto otázky se pokusí odpovědět novinář a předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. Ve čtvrtek 18. ledna v teplickém planetáriu.
Vybuchují jednou za desítky až stovky tisíc let a jejich exploze mají tak ničivou sílu, že mohou zásadním způsobem ovlivnit klima na celé planetě. Strukturní geolog Mgr. Prokop Závada, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vám během své přednášky vysvětlí, kde supervulkány vznikají, co způsobuje jejich ničivé erupce a jak se jejich aktivita v současnosti sleduje. Ve čtvrtek 11. ledna přijďte na Café Nobel do ústecké kavárny Fokus kafe.
Od konce června letošního roku obíhá po polární dráze kolem Země v pořadí sedmá česká nebo československá družice. Jmenuje se VZLUSAT-1 a je to naše první technologická nanodružice typu CubeSat. Ve spolupráci s českými soukromými firmami a univerzitami ji vyvinuli a zkonstruovali ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze. Vedoucím projektu VZLUSAT-1 je kosmický inženýr ing. Vladimír Dániel, Ph.D., který jej ve čtvrtek 21. prosince představí na Café Nobel v teplickém planetáriu.
Lithium, nejlehčí z alkalických kovů, je dnes předmětem neutuchajících diskusí i sporů. Chcete získat přehled o jeho současné světové výrobě a možném budoucím vývoji na trhu s lithiem? Pak určitě přijďte ve čtvrtek 14. prosince do ústeckého Fokus kafe! Ing. Vu Nguyen Hong, Ph.D. z Ústavu korozního inženýrství a kovového materiálu VŠCHT v Praze představí svůj výzkum získávání lithia z Li-slíd a potenciální využití této nerostné suroviny k průmyslové výrobě lithných sloučenin v Čechách.
Slona, zebru či žirafu zná každý. Co ale třeba kabar, rosomák či majna? O některých tak trochu „tajemných“ obyvatelích Zoologické zahrady Ústí nad Labem – ale nejen o nich – se dozvíte v úterý 12. prosince na setkání s Ing. Věrou Vrabcovou,vedoucí útvaru kontaktu s veřejností a tiskovou mluvčí zoo, v rámci dětského Café Nobel Bez kofeinu v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem. Součástí bude i představení novinek letošního roku, ať již odchovaných mláďat či nových obyvatel.
Přírodní pochody tvarují masivní křemenné pískovce do desítek forem. Skalní věže, brány a voštiny známe všichni; kdo si ale všiml, že příroda někdy tvaruje skálu do podoby bublin, vosích hnízd či tenisových míčků? Mnohé z těchto tvarů jsou vzácné, nebo se vyskytují jen vysoko nad zemí a znají je nanejvýš horolezci. RNDr. Radek Mikuláš, DSc. z Geologického ústavu AV ČR měl štěstí, že byl (a trochu stále je) horolezcem i geologem. Proto ho lze pokládat za objevitele řady drobných tvarů pískovce. Seznámí vás s nimi na přednášce z cyklu Café Nobel, která se uskuteční ve čtvrtek 23. listopadu přímo na úpatí pískovcových Tiských stěn, v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.
Mohou živé bytosti přežít dlouhodobý pobyt v nehostinném kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme déle než sto let. A přilétly snad dokonce kdysi dávno z vesmíru zárodky života i na naši planetu? V rámci dalšího Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 16. listopadu povídat biolog a popularizátor vědy Mgr. Tomáš Petrásek, vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. Přednáška se koná v teplickém planetáriu.
Abdikace cara Mikuláše II. a jmenování V. I. Lenina předsedou rady lidových komisařů dělí jen několik měsíců. Během nich Rusko prožilo jedno z nejdramatičtějších období svých dějin. Sté výročí ruských revolucí připomene ve čtvrtek 9. listopadu v rámci dalšího ústeckého Café Nobel historik Mgr. Jan Adamec, MA, PhD, lektor Vyšší odborné školy publicistiky a vedoucí redaktor portálu Prague Cold War. Nejen pohledem těch, co vyhráli, ale i těch, co – slovy Lva Trockého – „skončili na smetišti dějin“.
Vidíme je každodenně na obloze, stačí jen zvednout hlavu. Pokaždé ale vypadají jinak. Jak oblaka vznikají a jak vysoko nad našimi hlavami se vznášejí? Z čeho jsou utkána a proč je jich tolik druhů? Jak podle nich můžeme určit další vývoj počasí? Na tyto otázky odpoví v úterý 7. listopadu dětským návštěvníkům Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe Mgr. Lenka Musilová z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem – Kočkově.
Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.
Myslíte si, že pravěké technologie byly skutečně primitivní? Z omylu se vás pokusí vyvést archeoložka Mgr. Veronika Puhačováz Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Ve čtvrtek 12. října vám v rámci dalšího Café Nobel v ústeckém Fokus kafe představí různé podoby tzv. experimentální archeologie.
V roce 1957 zvítězili díky mocnému finiši specialisté z tehdejšího Sovětského svazu v nevyhlášeném „závodu o vesmír“ nad Američany. Do vesmíru vzlétl Sputnik 1. Co tomuto závodu předcházelo, co se skrývalo v útrobách první umělé družice Země a jak probíhal vývoj kosmonautiky v dalších letech? O tom bude v úterý 10. října dětským návštěvníkům Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe vyprávět Ing. Petr Jašek z pražského Planetária.
O prostorové navigací zvířat pohovoří Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pokusí se objasnit záhadu, jak zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka. Zmíní čichovou a magnetickou orientaci i sluneční kompas. Popíše různé typy reprezentací prostoru, vnitřních map, která zvířata i lidé používají a jak s nimi souvisí navigační strategie. Nakonec se zaměří na mozkový podklad navigace, včetně speciálních typů mozkových buněk sloužících k práci s různými vlastnostmi prostoru. Teplické Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 21. září.
Jak se tato duševní porucha projevuje? Umíme ji spolehlivě rozpoznat a léčit? Proč nemocní neužívají ordinované léky, a lze schizofrenii předejít? O tom bude hovořit prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dozvíte se, co moderní psychiatrie nemocným se schizofrenií nabízí. Může veřejnost ovlivnit prognózu lidí trpících schizofrenií? Přednáška z cyklu Café Nobel přinese ve čtvrtek 14. září odpovědi nejen na tyto otázky.
Co všechno lidský mozek umí a jak to dělá? A co když se některá jeho část poškodí? MUDr. Karel Kieslich z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rámci Café Nobel Bez kofeinu dětem prozradí, jak mozek řídí náš pohyb a jak nám umožňuje vnímat svět kolem nás. Seznámí je s opicí, která myšlenkami ovládá stroje. S lidmi, kteří jsou slepí, a přesto umí říct, co vidí. Nebo s dětmi, které se narodily téměř bez mozku, a přesto tancují podle hudby. V úterý 12. září v ústeckém Fokus kafe.
Dnešní křesťané dobře chápou, že Bible není učebnicí přírodních věd, ale populárním výkladem náboženského učení; vždyť i dnešní vědci často popularizují výsledky svých bádání pomocípodobenství z denního života. Nebylo tomu tak vždy. O vztahu vědy a víry bude v pátek 25. srpna vyprávět a besedovat astronom a astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. na „výjezdním“ prázdninovém Café Nobel v Centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách.
Naši speleologové zahájili v loňském roce průzkum dosud neznámých krasových oblastí v provincii Ša-an-si (Sha'anxi) ve střední Číně. Jejich objevy, ale také úskalí, spjatá s jeskyňařením v tomto speleology nepříliš probádaném regionu, vám představí jeden z účastníků českých speleologických expedic do Číny, Mgr. Michal Filippi, Ph.D. z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Ve čtvrtek 17. srpna v teplickém planetáriu.
V současnosti dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace trvale osídlená Mezinárodní vesmírná stanice na nízké oběžné dráze. V dohledné budoucnosti se však lidé chystají k Měsíci a později snad i dál. Současné i budoucí plány kosmických agentur vám přiblíží Michal Václavík z České kosmické kanceláře. V úterý 15. června od 18 hodin v prostorách teplického planetária.
Na naší planetě žijí tisíce zvířecích druhů, kterým hrozí vyhynutí. Proč to tak je a co můžeme dělat pro to, aby na světě nezbyla jen zvířata v zoo? Proč potřebují ohrožená zvířata naši péči – a proč se o ně zajímají i čeští vědci? Na dalším Café Nobel Bez kofeinu, určeném především dětem a mládeži, budou o své práci na ochraně kriticky ohrožených druhů v tropických oblastech vyprávět Ing. Pavla Jůnková Vymyslická, Ph.D. a Mgr. Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity v Praze – v úterý 6. června v ústecké kavárně Fokus kafe.
Do pálivého světa paprik, papriček, feferonek a chilli vás ve čtvrtek 1. června pozve – jak on sám říká – vášnivý papričkář Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z Ústavu mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Když se vše podaří, bude jeho přednáška z cyklu Café Nobel v ústecké kavárně Fokus kafe doplněna o ochutnávku papriček; pro začátečníky i otrlé fajnšmekry. A navíc si budete moci zapsat pár originálních receptů do vašeho kuchařského bloku.
V letech 1994 - 2002 objevili astronomové z Ondřejova jako vedlejší produkt programu fotometrického výzkumu blízkozemních asteroidů se svým 65cm dalekohledem přes 700 nových asteroidů. Astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce v rámci cyklu Café Nobel, která se ve čtvrtek 18. května přece jen ještě uskuteční na teplické hvězdárně na Písečném vrchu, nastíní okolnosti a principy těchto objevů a uvede je do kontextu s tehdejšími i současnými prohlídkami oblohy.
Klíště obecné je roztoč, který se živí sáním krve na savcích, plazech i ptácích. Klíšťata jsou přenašeči mnoha infekčních onemocnění. Mezi nejfrekventovanější z nich na území České republiky patří lymeská borrelióza. Toto onemocnění má řadu podob, které v rámci dalšího Café Nobel představí mikrobioložka RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu v Praze. Ve čtvrtek 11. května v ústecké kavárně Fokus kafe
V roce 1966 došlo k objevu neobvyklého středověkého pohřebiště v Čelákovicích u Prahy, které mediálně proslulo jako „pohřebiště upírů“. K 50. výročí výzkumu byly provedeny nové analýzy ostatků čelákovických mrtvých. O tom, co přinesly, i o tzv. protivampyrických opatřeních, praktikovaných kdysi na ostatcích pohřbívaných osob, promluví archeoložka Mgr. Pavlína Mašková z Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze – v rámci cyklu Café Nobel, ve čtvrtek 27. dubna v prostorách Literární kavárny v kampusu UJEP v Ústí nad Labem.
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu řadu skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si dnes v plné kráse mnozí ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Co je fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat za hvězdami na Kanárské ostrovy, do Chile nebo Tichomoří? I to se dozvíte na přednášce astrofotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, prokládané jeho autentickými fotografiemi – ve čtvrtek 20. dubna, v rámci cyklu Café Nobel, na teplické hvězdárně.
V loňském roce se podařilo nad zničený reaktor černobylské jaderné elektrárny a starý sarkofág, který jej kryje, nasunout další, nový sarkofág. Jde o klíčový krok na cestě k likvidaci následků největší havárie jaderné elektrárny, od níž uplynulo jednatřicet let. RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z Ústavu jaderné fyziky AVČR se v úterý 18. dubna ve své přednášce v rámci Café Nobel v ústeckém Fokus kafe bude věnovat průběhu černobylské havárie, jejím následkům a jejich odstraňování.
Na světě není nic obyčejnějšího než voda, řeknete si možná. Každému přece teče doma z kohoutku. Pro vědce je však látka s jednoduchým vzorcem H2O stále exotická a záhadná. Proto také vodu i na počátku 21. století stále intenzivně studují. O tajemství „obyčejné“ vody bude v úterý 11. dubna na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Fokus kafe vyprávět fyzikální chemik RNDr. Jan Jirsák, Ph.D. z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Cesta tří nadšenců a čtyř geodetů k jihoafrickému vodopádu měla rozsoudit, zda jsou Tugela Falls opravdu vyšší než venezuelský vodopád Kerapakupai Merú – Salto Ángel. Výletník, fotograf a muzikant Martin Šíl spolu s geodetem Milošem Fridrichovským o tom budou ve čtvrtek 23. března vyprávět v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.
Pro nemoc přednášejícího přeloženo na 30. 3.
Ve sci-fi se vakuum často chová podle rozmaru autora. Jaké je ale „nic“ ve skutečnosti a co provádí s věcmi? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul, který povede fyzik Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK a ČVUT v Praze – ve čtvrtek 16. března v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně.
O spánku, jeho poruchách, a také o tom, jak se tyto poruchy léčí, bude ve čtvrtek 9. března v rámci dalšího Café Nobel v ústeckém Fokus kafe povídat Dr. Petr Větrovský, Ph.D., ředitel české pobočky společnosti Biotronik, který také přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Mnozí Apači nebo Siouxové by se opravdu hodně divili tomu, co o nich psal Karel May a další romanopisci. Život Indiánů Severní Ameriky před příchodem Evropanů a v dobách osidlování Západu byl úplně jiný. Zájemcům z řad dětí a mládeže o tom bude v úterý 7. března vyprávět historička a etnoložka Doc. Mgr. Markéta Křížová, Ph.D. ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty UK v Praze. Na Café Nobel Bez kofeinu vás zveme do ústecké kavárny Fokus kafe.
O tom, že fyzikální jevy fungují stejně v našich domácnostech, jako v hlubinách vesmíru, bude ve čtvrtek 23. února v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Čeká vás série krátkých zamyšlení nad jevy, které dennodenně potkáváme a ani netušíme, jak hluboce souvisí s astronomií.
Jak vypadá obyčejný den na archeologickém výzkumu na české koncesi v egyptském Abúsíru? S jeho každodenním chodem vás seznámí egyptoložka Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D. z Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a fotograf, pedagog a popularizátor vědy MgA. Ing. Martin Frouz Ph.D., který s našimi egyptology dlouhodobě spolupracuje. Na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe se s nimi setkáte v úterý 14. února.
Proč se šnečí ulita nerozbije, když spadne z výšky? Je tropický otakárek skutečně kovově modrý, anebo je to optický klam? Mají mořské houby radost z toho, když v nich žijí krevetky? To se zájemci z řad dětí a mládeže dozví v úterý 7. února v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe. Zajímavostmi ze světa bezobratlých živočichů vás provede Mgr. Petr Jan Juračka, Ph.D., vědec a profesionální fotograf z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Kanibalismus patří k základním tabu naší civilizace. Co o něm víme? Které všeobecně rozšířené názory jsou ve skutečnosti mylné či přinejmenším sporné? Kde je hranice mezi mýty a skutečností? Kolik je druhů kanibalismu? Odpověď na tyto otázky vám ve čtvrtek 12. ledna v rámci Café Nobel v ústeckém Fokus kafe nabídne archeolog a paleoekolog PhDr. Ladislav Šmejda, Ph.D. z pražské České zemědělské univerzity a Západočeské univerzity v Plzni.
Rostliny, které nenajdeme jinde na světě. Rostliny parazitující na houbách. Rostliny, které nejsou zelené, dokud u nich neškrtnete sirkou – a ještě další, u nichž byste raději nikdy škrtat neměli. Takové a mnohé další netušené zajímavosti skrývá neobyčejně pestrá květena Českého středohoří, o které bude v úterý 10. ledna v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe dětem a mládeži vyprávět botanik Mgr. Karel Nepraš.
Doba, v níž žijeme, má jen málo společného s časem našeho dětství. Svět se díky internetu výrazně zrychlil. Jeho hlavním obsahem jsou přitom fotografie a videa, které umí sdělit mnoho informací ve velmi krátkém čase. A právě o takových „obrázcích“ a o tom, jak se pořizují, bude ve čtvrtek 15. prosince na teplické hvězdárně povídat hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Mgr. Petr Jan Juračka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Stavba mostu byla ve středověku mimořádným počinem. Karel IV. byl zase na svou dobu mimořádný panovník. Jistě není náhodou, že stavba a výzdoba pražského Kamenného mostu, kterému dnes říkáme Karlův, je prokomponována řadou astrologických, astronomických i kosmologických aspektů. Ve čtvrtek 8. prosince o tom bude v rámci Café Nobel v ústeckém Fokus kafe povídat astronom a také historik astronomie RNDr. Zdislav Šíma, CSc.
Do naší přírody se vrací velké šelmy – rysové, vlci i medvědi. Co o nich vlastně víme a máme se jich bát? O skrytém životě plachých šelem bude v úterý 6. prosince v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe dětem a mládeži vyprávět zooložka Mgr. Tereza Mináriková ze společnosti ALKA Wildlife o.p.s.
České země postihla morová epidemie hned několikrát. Velké morové rány zasáhly České království i v 16. a 17. století. Co tehdy učenci doporučovali jako ochranu před smrtelnou nemocí? A jak ji tehdejší lékaři léčili? Na základě svého studia českojazyčných tisků raného novověku o tom bude vyprávět historik PhDr. Filip Hrbek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 24. listopadu v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.
Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.
Letectví je stále se rozvíjející oblastí dopravy a čím dál vyhledávanějším způsobem cestování. Právě proto se však letadla často stávají terčem teroristických útoků. Jakýkoliv podobný incident vyvolá mezi cestujícími pochybnosti, zda je letecká doprava opravdu nejbezpečnějším druhem dopravy, jak se často říká. Povídat si o tom budeme ve čtvrtek 10. listopadu v ústeckém Fokus kafe. Ing. Ota Hajzler z Fakulty dopravní ČVUT v Praze se ve své přednášce zaměří také na obecné vysvětlení terorismu a popis základních protiteroristických opatření.
Před nějakými sto lety byly vzducholodě suverénními vládci nebes, dnes už jsou tyto létající stroje lehčí než vzduch spíš jen raritou. Proč tomu tak je? O minulosti i současnosti vzducholodí bude v úterý 8. listopadu v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu vyprávět dětským návštěvníkům ústeckého Fokus kafe Petr Vorlíček, letec a amatérský badatel v oboru historie létání.
Studium geologického záznamu prahor (archaika) a starohor (proterozoika) je mimořádně obtížné. Vždy se objeví okolnosti, které zpochybňují jednoznačné odpovědi. Je tomu tak i v případě tzv. stromatolitů, volně přeloženo „tkáňových kamenů“, lamelovaných horninových útvarů polokulovitého, válcovitého či větvičkovitého tvaru vzniklých za pomoci mikroorganismů. Spolu s RNDr. Radkem Mikulášem, DSc. z Geologického ústavu AV ČR po nich budeme pátrat i v našem geologickém záznamu. V úterý 25. října v Literární kavárně v kampusu UJEP Ústí nad Labem.
Světelné znečištění je celosvětový ekologický problém. Škodí nám přemíra nočního světla – a pokud ano, tak jak? Uvidí generace po nás ještě vůbec na obloze nějaké hvězdy? A dá se s tím něco dělat? O světelném znečištění bude přednášet Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Na hvězdárně v Teplicích, ve čtvrtek 20. října.
Existuje souvislost mezi mimozemšťany ve sci-fi, ustavujícími událostmi ufologie, jako bylo Arnoldovo pozorování nebo Roswellský incident, nadpřirozenými bytostmi premoderních společností, milenialismem a hnutím New Age? Vykreslit zevrubný portrét mimozemšťana se ze své religionistické perspektivy pokusí Mgr. Zuzana Marie Kostićová, Ph.D. z katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve čtvrtek 13. října v ústeckém Fokus kafe.
Proč od nás na zimu odlétají ptáci a kam jejich cesty vedou? Jak se za tahu orientují a jak překonávají překážky, moře nebo pouště? O tom bude v úterý 11. října v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu vyprávět dětským návštěvníkům ústeckého Fokus kafe Mgr. Jaroslav Cepák, PhD., vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea. O některých ptácích dokonce prozradí, že u nás nejsou až tak úplně „doma“.
Ing. Pavla Jůnková Vymyslická Ph.D. a Mgr. Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity podnikli v lednu a únoru 2015 spolu se studentem Ondřejem Pivrncem výzkumnou expedici po vlastní ose do největšího národního parku západní Afriky Niokolo Koba v Senegalu. Podařilo se jim splnit účel cesty a instalovat tam fotopasti k monitoringu zvířat? Přijďte ve čtvrtek 15. září na teplickou hvězdárnu na zasvěcené vyprávění o touze vědců chránit největší antilopu světa a přírodu „černého kontinentu“ vůbec.
Pro současné pověsti se často užívá přívlastek „městské“ – anglicky urban legends. Odráží skutečnost, že první z nich byly identifikovány právě v městském prostředí a lišily se od tradičního „venkovského“ folkloru. Jak ale říká Mgr. Jan Pohunek z Etnografického oddělení Národního muzea, ve skutečnosti se živě tradované příběhy s nadpřirozenými motivy odehrávají i v prostředí více přírodním, mimo stále obydlená místa. Víc prozradí ve čtvrtek 8. září v ústeckém Fokus kafe.
Utajené předávání zpráv za pomoci různých šifer se praktikovalo už od dávnověku. Mnoho vojevůdců a vládců díky nim vyhrávalo války a budovalo své velké říše. V rámci prvního podzimního Café Nobel Bez kofeinu o tom bude v úterý 6. září v ústecké kavárně Fokus kafe zvídavým dětem vyprávět matematička a kryptoložka Mgr. Květuše Sýkorová.
Café Nobel bude i letos v létě „na cestách“. Ve čtvrtek 25. srpna přiveze do Centra mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách odborníka na kosmonautiku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, aby tam vyprávěl o snahách vědců najít i jinde ve vesmíru inteligentní život. Přednáška začne v 10 hodin dopoledne a navštívit ji může kdokoliv, kdo by měl náhodou cestu kolem.
Česká republika má ve vědeckých kruzích zabývajících se výzkumem Antarktidy velice dobrý zvuk. Hovořit o tom bude geograf, publicista a fotograf RNDr. Hynek Adámek. Řeč bude i o tom, jestli je největším ohrožením antarktických ledovců globální oteplování planety nebo spíše nekontrolovatelný nárůst turismu. Tentokrát mimořádně v úterý 16. srpna na teplické hvězdárně.
Výzkum a ochrana vzácných lidoopů – orangutanů v horském pralese na severu Sumatry bude hlavním tématem vyprávění primatologa Mgr. Stanislava Lhoty, Ph.D., výzkumného pracovníka České zemědělské univerzity v Praze a také ZOO Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. července zavítá na teplickou hvězdárnu.
V únoru ohlášené pozorování gravitačních vln přišlo sto let po jejich teoretické předpovědi a padesát let po prvních pokusech s interferometrickými detektory. Za tu dobu se vyjasnilo, jak gravitační vlny vznikají, jak se projevují, jak z jejich podoby vyčíst, co se odehrálo daleko ve vesmíru, a také jak postavit přístroj k jejich zachycení. Tomu všemu se bude věnovat přednáška Mgr. Tomáše Ledvinky, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve čtvrtek 16. června na teplické hvězdárně.
Pyramidy jsou ikonami starověké civilizace na Nilu. Odedávna vzbuzovaly zájem návštěvníků Egypta, badatelů i dobrodruhů, píše se o nich i v Bibli. Egyptské pyramidy však i přes 200 let zkoumání stále skrývají některá svá tajemství. V rámci Café Nobel Bez kofeinu o tom bude v úterý 7. června v ústecké kavárně Fokus kafe zvídavým dětem vyprávět egyptolog Doc. Mgr. Jaromír Krejčí, Ph.D. z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Evoluční biologie je na první pohled téměř uzavřenou kapitolou lidského bádání. Geniální Darwinovy objevy dotáhli k dokonalosti biologové 20. století a na nás zbývá už jen dopilovat pár posledních detailů. Nebo je všechno tak trochu jinak? O tom bude ve čtvrtek 21. dubna v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat evoluční biolog Mgr. Jan Toman, doktorand Laboratoře evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pracuje pod vedením prof. Jaroslava Flegra, autora teoretického konceptu tzv. zamrzlé evoluce.
Pro potěchu obecenstva se bili v arénách. Našli byste mezi nimi otroky, válečné zajatce, odsouzené zločince, ale také profesionální bojovníky. Římané gladiátory většinou pohrdali, mnohé z nich však zároveň obdivovali pro jejich odvahu a statečnost. Jak římští gladiátoři žili, jak vypadaly jejich zápasy – a jak gladiátoři umírali? O tom bude především dětským návštěvníkům ústeckého Fokus kafe v úterý 12. dubna v rámci dalšího Café Nobel Bez kofeinu vyprávět PhDr. Pavel Titz, Ph.D. z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Proč mají nanokousky a velké kusy rozdílné vlastnosti? Proč je „nano-“ v dnešní době tak in a proč je kolem něj takový humbuk? Kde je nano- v přírodě odjakživa, co se vědci snaží napodobit a kde se jim to už podařilo? K čemu všemu je nano- použitelné a v čem může být i nebezpečné? O tom bude v úterý 22. března v rámci Café Nobel v Literární kavárně Fokus v kampusu UJEP povídat Doc. Ing. Zdeňka Kolská, Ph.D. z Ústeckého materiálového centra Přírodovědecké fakulty UJEP.
Hlavonožci jsou mořští měkkýši, na které můžete narazit i na mělčinách. Mnozí z nich však obývají mořské hlubiny, kam člověk zavítá jen zřídka. Jsou to chytří živočichové, kteří dovedou komunikovat nejen mezi sebou, ale občas i s námi, lidmi. Především dětským návštěvníkům ústeckého Fokus kafe bude v úterý 8. března o hlavonožcích vyprávět odbornice na měkkýše, malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Po svém ročním studijním pobytu na Islandu připravil student Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Dominik Andreska pro svého otce, zoologa a pedagoga Pedagogické fakulty téže univerzity Ing. Jana Andresku, Ph.D. a jeho přátele šestnáctidenní cestu po přírodovědně zajímavých lokalitách ostrova. Účastníci během ní získali mnoho poznatků a pořídili spoustu fotografií. Podělí se s vámi o ně ve čtvrtek 25. února na teplické hvězdárně.
Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné, a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna do Teplic astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
Vyskytují se u nás v ohromujícím počtu druhů, z nichž každý má jiné potřeby a nároky pro život. Zároveň však platí, že mnohé z našich původně běžných druhů jsou dnes vzácné a přežívají na velmi zvláštních místech, jako jsou tankodromy, lomy, výsypky, nebo úložiště popílku hnědouhelných elektráren. Entomolog Mgr. Jakub Straka, Ph.D. se ve čtvrtek 14. ledna pokusí návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem objasnit, čím je způsobeno, že některé včelí a vosí druhy již téměř nežijí ve volné krajině, nebo dokonce v přírodě.
V naší krajině se nachází mnoho rozmanitých, často zapomenutých archeologických stop, které nám poskytují informace o minulosti, ale také obecnější poselství. Autoři Archeologického atlasu Čech z nich vybrali 105 lokalit, od jeskyní osídlených v paleolitu až po vesnice vysídlené po 2. světové válce. Unikátní publikaci představí všem zájemcům o minulost 10. prosince na dalším Café Nobel v ústeckém Fokus kafe PhDr. Martin Kuna, CSc., DSc. a Mgr. Jan Hasil z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Zatím to vypadá, že na Mars nepoletí první lidé dříve, než za nějakých dvacet let. Už dnes se na to ale musíme začít připravovat. V rámci Café Nobel Bez kofeinu, určeného především dětem, o tom bude v úterý 8. prosince v ústeckém Fokus kafe vyprávět Milan Halousek z České kosmické kanceláře. Rád zodpoví i všechny vaše všetečné otázky.
„Děláme to, co by dělal bůh, kdyby sedmý den stvoření neodpočíval,“ říkají s nadsázkou vědci zabývající se oborem syntetické biologie. Biotechnologiemi se zabývá také prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, zároveň známý popularizátor vědy. S nadějemi, ale také úskalími syntetické biologie seznámí ve čtvrtek 26. listopadu návštěvníky Literární kavárny Fokus v kampusu UJEP Ústí nad Labem.
Tornáda jsou spojena se silnými bouřemi a vyskytují se i u nás. Jak víme z Kosmovy kroniky, první naše zaznamenané tornádo zpustošilo 30. července 1119 knížecí palác na Vyšehradě. Od té doby prošly přes naše území docela jistě tisíce tornád. Jak je to s tornády na území České republiky dnes? To vám 19. listopadu v rámci pravidelného Café Nobel na hvězdárně v Teplicích prozradí meteoroložka Mgr. Martina Francová z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze-Libuši.
Výroba textilií a jejich každodenní použití byly nedílnou součástí života našich předků v pravěku i ve středověku. Jakým způsobem textilie vznikaly a co se po jejich výrobě dochovalo na archeologických nalezištích? V rámci Café Nobel Bez kofeinu, určeného především dětem, o tom bude v úterý 10. listopadu v ústeckém Fokus kafe vyprávět PhDr. Helena Březinová, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Žádný ze spisů Jana Amose Komenského nedosáhl takové obliby a didaktické účinnosti jako narativně-alegorický Labyrint světa a ráj srdce. V čem spočívá jeho kouzlo a formativní síla vyprávěcí formy? Komeniolog, pedagog a evangelický farář PhDr. Jan Hábl, Ph.D. z Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se pokusí o analýzu s didaktickými brýlemi na očích 22. října na Café Nobel v Literární kavárně Fokus v kampusu UJEP.
V současnosti u nás žije 89 druhů savců – o 27 více, než před sto lety. Stalo se naše území cílem invaze? Přehlédli vědci některé druhy nebo je jen nedokázali rozeznat? Každá z těchto okolností měla svůj podíl, vysvětlí zoolog RNDr. Miloš Anděra, CSc. z pražského Národního muzea 15. října na dalším Café Nobel na teplické hvězdárně.
Haitské vúdú je nejrozšířenějším náboženstvím na Haiti. Po většinu svých dějin však sloužilo i jako neoficiální systém zdravotní péče, která zahrnuje také prevenci a podporu zdraví a duševní pohody. Jak to fungovalo a možná dodnes funguje vám 8. října v ústeckém Fokus kafe prozradí religionistka Mgr. Lenka Philippová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Sopky jsou jedním z nejvíce fascinujících projevů Země. S rozvojem vesmírných letů jsme zjistili, že sopečná činnost hrála významnou roli také při formování dalších planet, měsíců a některých velkých asteroidů. V rámci Café Nobel o tom bude 17. září na teplické hvězdárně hovořit planetolog Mgr. Petr Brož, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Především se bude věnovat Marsu.
Nebývalý rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a snadná dostupnost prakticky jakékoli geologicky významné lokality pro terénní výzkum vedly v posledních letech mj. k velmi kvalifikovanému odhadu budoucího chování zemské kůry v oblastech opakovaných silných zemětřesení. Proč tedy stále dochází k tak velkým škodám a ztrátám na životech, jako nedávno v Nepálu? V ústeckém Fokus kafe o tom bude 10. září v rámci Café Nobel povídat seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Stejně jako v Antarktidě, i kolem opačného, severního zemského pólu, je z pohledu vědců velmi živo. Výzkumů v Arktidě, konkrétně na Špicberkách, se aktivně účastní také čeští badatelé. Čím jsou pro vědce arktické kraje přitažlivé, vám 13. srpna na teplické hvězdárně prozradí archeobotanička a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která Špicberky navštívila již sedmkrát.
Na světě žije posledních pět severních bílých nosorožců – po jednom v zoologických zahradách v Česku a USA a tři ve střežené rezervaci v Keni. Současnou krizi těchto zvířat lze bez přehánění nazvat genocidou. Jak se svět snaží tyto tlustokožce chránit? Co dělá pro jejich ochranu zoo ve Dvoře Králové a co může udělat každý z nás? O tom přijede ve čtvrtek 16. července na hvězdárnu v Teplicích vyprávět MVDr. Přemysl Rabas, ředitel ZOO Dvůr Králové nad Labem.
O matematických znalostech starých Egypťanů se přímo dozvídáme z několika dochovaných textů, které obsahují řadu výpočtů nejrůznějších matematických problémů. Jak uslyšíte 11. června v ústeckém Fokus kafe od PhDr. Hany Vymazalové, Ph.D. z Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, tyto texty nám prozrazují mnohé nejen o tehdejších metodách počítání, ale dokládají také, že matematiku využívali úředníci egyptského státu ve své každodenní práci. Význam matematiky pro staroegyptskou společnost však výrazně přesahoval běžnou úřednickou praxi, neboť šlo o jeden z nástrojů k udržení světového řádu.
Na cestu za tajemnými nočními primáty nártouny vás do pralesa na filipínské souostroví v jihovýchodní Asii zavede zooložka RNDR. Milada Řeháková, Ph.D., vědecká pracovnice Zoologické zahrady v Ústí nad Labem. Ohlédneme se za již pětiletým snažením projektu Tarsius, který v nitru filipínské džungle pátrá po těchto unikátních tvorečcích s cílem doplnit chybějící informace o jejich životě a také napomoci jejich ochraně. Co se za tu dobu podařilo a co stále zůstává záhadou? Mají filipínští nártouni šanci přežít? To se dozvíte mimořádně již v úterý 9. června od 18 hodin na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích.
Venkov je mrtev, příroda málem pryč, jak teď pomáhat a chránit? Nezbývá, než milovat a zušlechťovat to, co zbylo: všudypřítomnou suburbánní zónu. Právě tady, na předměstích, v zarůstajících areálech opuštěných továren nebo zahrádkářských kolonií, je přece nová příroda, nová divočina, nová krása! O „protiekologické přírodě“ bude hovořit přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy, znalec přírody i dobré kuchyně, na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích ve čtvrtek 21. května od 18 hodin.
Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.
Malířská díla – obrazy, nástěnné malby i polychromované plastiky – obsahují množství různorodých materiálů, jejichž znalost nám může objasnit nejen kdy, kde a kým bylo dílo vytvořeno, ale také jak bylo v pozdějších obdobích pozměněno, ať už zásahem lidské ruky nebo působením okolního prostředí. Moderní mikroanalytické metody výzkumu malířských děl vám představí Ing. Silvie Švarcová, Ph.D. z Akademické laboratoře materiálového průzkumu výtvarných děl (ALMA), společného pracoviště Ústavu anorganické chemie AVČR, v.v.i. a Akademie výtvarných umění v Praze. Přednáška se koná 23. dubna od 17 hodin v Literární kavárně Fokus v kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Částicové fyzice se podařilo za sto let experimentů a teoretického bádání vytvořit „standardní model“ mikrosvěta, do sebe zapadající soubor poznatků a teorií, které popisují, jak je svět poskládán ze základních stavebních kamenů (kvarků a leptonů) a jaké v něm probíhají interakce. Podstatnou roli v tomto bádání sehrál v minulých šedesáti letech CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum. Na hvězdárně v Teplicích na Písečném vrchu o tom bude 16. dubna od 18 hodin v rámci cyklu Café Nobel hovořit Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Když se v roce 2003 v Manchesteru chystal Kosťa Novoselov obyčejnou lepicí páskou sloupnout několik vrstviček z krystalu grafitu, netušil, že tím startuje novou éru v nanotechnologickém výzkumu – éru dvourozměrných materiálů. A že díky tomu bude o deset let později spolu s profesorem Andre Geimem přebírat Nobelovu cenu za fyziku. Podařilo se mu totiž nečekané. Izolovat jednu jedinou vrstvu, tvořenou atomy uhlíku uspořádanými do vrcholů pravidelných šestiúhelníků – grafen. Tento materiál má řadu neobyčejných vlastností. Kde a jak jich nejlépe využít, zkoumají desítky vědců po celém světě. Neformální grafenová skupina působí také v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. Pracuje v ní i Mgr. Otakar Frank, Ph.D., který bude o grafenu vyprávět 9. dubna v rámci Café Nobel v ústeckém Fokus kafe.
Co se skrývá pod povrchem pojmu „chaos“ a jak z jednoduchého vzniká složité? Jak spolu souvisí předpovídání počasí, růst populace, keřů, stromů i hor a krásné obrazy, zvané fraktály? 26. března nám o tom bude vyprávět informatik, vývojář firmy Scia a popularizátor vědy Mgr. Ondřej Preclík.
Kolem komety Čurjumov-Gerasimenko obíhá od srpna 2014 evropská sonda Rosetta. Její cesta trvala přes deset let a zavedla ji i k Marsu a planetkám Šteins a Lutetia. 12. listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety přistávací modul Philae. Koncem ledna 2015 pak vyšlo speciální číslo časopisu Science věnované prvním výsledkům výzkumu, které ukazují, že naše dosavadní představy o kometách budeme muset podrobit důkladné revizi. V rámci Café Nobel o tom bude 19. března od 18 hodin na hvězdárně v Teplicích hovořit doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Úzkost je běžnou součástí naší emoční výbavy. Od strachu se liší tím, že není vázána na určitý konkrétní podnět. Je-li tento mechanismus z různých důvodů narušen a fixuje se, projeví se chorobným stavem, který je charakterizován trvajícím pocitem napětí a nepohody, přestože nás nic nepříjemného nečeká. Úzkostná porucha je vleklá, velmi houževnatá, ale léčitelná. Známý psychiatr a popularizátor vědy prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. ve své přednášce v rámci Café Nobel v ústecké kavárně Fokus kafe představí výzkum úzkosti v současných neurovědách. Ve čtvrtek 12. března, poprvé už odpoledne od 16 hodin a podruhé večer v 18:30.
Ostrov Madagaskar se osamostatnil před 120 miliony lety. Dlouhá izolace a rozmanité přírodní podmínky z něj vytvořily jedno z přírodně nejbohatších míst na zemi. Jako by to byla laboratoř, v níž se zkoušejí modely, pro které už jinde nebylo místo, říká redaktor přírodovědného časopisu Vesmír Mgr. Pavel Hošek.
Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.
Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze.
Od roku 2014 máme jistotu, že se do Čech po sto letech vrátili vlci. Pronikli k nám ze Saska a v severočeských lesích, především v takřka liduprázdné oblasti kolem Doks a Ralska, se jim zřejmě daří. Dokonce už přivedli na svět mláďata. Právě o vlcích bude řeč v prvním Café Nobel nového roku v ústeckém Fokus kafe. Povídat o nich bude bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Pomalu není měsíce, aby médii neproběhla zpráva o objevu nové planety podobné Zemi. „Druhých Zemí“ a „Superzemí“ přibývá doslova jako hub po dešti. Mají ale tyto planety u vzdálených hvězd skutečně právo honosit se takovým označením? O tom všem bude v rámci Café Nobel ve Fokus kafe v Ústí nad Labem povídat Mgr. Stanislav Poddaný, odborný pracovník Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Ve čtvrtek 13. listopadu od 18 hodin.
Obrázek: Exoplaneta Kepler 22b, planeta v obyvatelné zóně, podle představ výtvarníka. Kredit: NASA/Ames/JPL-Caltech, licence Public domain.
Planetám, které obíhají kolem cizích hvězd, říkají astronomové exoplanety. Jejich výzkum je teprve na začátku; vždyť první z nich byly objeveny až v polovině 90. let minulého století. Jak je ale možné zjistit, že kolem vzdálené hvězdy obíhá nějaká planeta, když ji v dalekohledech nevidíme? Metod je hned několik, prozradil 19. června návštěvníkům dalšího pořadu z cyklu Café Nobel na teplické hvězdárně biolog a popularizátor astronomie Mgr. Tomáš Petrásek, doktorand Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky. Ve svém povídání se však především soustředil na mediálně populární téma obyvatelnosti exoplanet.
Nová Guinea je velký ostrov severně od Austrálie. Západní půlka patří Indonésii a východní je samostatným státem, který nese název Papua-Nová Guinea. Geograficky patří ostrov do oblasti, označované jako Melanésie. O Nové Guineji se někdy s nadsázkou říká, že jde o region s největší hustotou antropologů na světě. Proč právě Papuánci jsou tak často objektem antropologických výzkumů? To nám 14. listopadu na Café Nobel v Ústí nad Labem vysvětlil kulturolog a kulturní antropolog Martin Soukup z Katedry teorie kultury Filozofické fakulty UK v Praze.
Už od antiky, nějakých dva a půl tisíce let zpátky, vzdělaní lidé tušili, že Země není placka. Dnes už to vědí i děti. Je ale docela těžké si to představit „zespodu“, ze zemského povrchu. Právě o tom přišel 14. listopadu návštěvníkům dětského Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe vyprávět kartograf Jan Daniel Bláha.
V dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.
Ovlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom Ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.
Jak funguje vesmír, proč si můžeme na věci sáhnout, když jsou vlastně z neviditelných částic, a vůbec - jak chápat z fyzikálního hlediska svět kolem nás - se 15. srpna pokoušel návštěvníkům Café Nobel vysvětlit Mgr. Luboš Motl, Ph.D. Poslechněte si záznam jeho přednášky a na závěr se dozvíte skoro dobrou zprávu; "vesmír se téměř určitě nerozpadne". :)
Mezinárodní kosmická stanice ISS je obří laboratoř, pohybující se 360 kilometrů nad Zemí. Na její palubě, v extrémně nebezpečném prostředí, posunují astronauti hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. Jednou z nich je i medicína. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů bude vyprávěl odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček.