Děčín

23. ledna

 

 
Aktuality

23.01.2025

Neznámé podzemní světy Labských pískovců

V Labských pískovcích se nacházejí stovky jeskyní, které dosud nebyly podrobněji zmapovány. Jsou to podzemní světy, které díky unikátním podmínkám umožňují přežívání řadě živočichů a uchovávají v sobě tisíce let staré záznamy o minulosti zdejší krajiny. Navštívíme je spolu s Mgr. Jaroslavem Kuklou, Ph.D.Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK, zároveň horolezcem a speleologem, který se jejich průzkumu věnuje více než 20 let. Přijďte si jej poslechnout ve čtvrtek 23. ledna do děčínské kavárny Coffee & Books.


16.01.2025

Putování za blesky Sluneční soustavou

Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.11. 2016

Expedice Brambora: Ke kořenům jedné z nejvýznamnějších plodin současného světa


 

Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.

Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.

Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.

„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.

 

Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.

Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.


  © 2012 UJEP