27.02.2025
Co se skrývá v pralese aneb Ještě je co objevovat
20.02.2025
Evropská sonda Rosetta si připsala hned několik prvenství. Tím nejzásadnějším bylo úspěšné přistání jejího modulu Philae na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko v listopadu 2014. To ale nebylo všechno. Celou mimořádně úspěšnou misi sondy Rosetta pro vás zrekapituluje popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Ve čtvrtek 20. února v Teplicích. Koná se v teplickém planetáriu!
Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.
Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.
Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.
Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.
„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.
Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.
Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.