Ústí nad Labem

3. července

 

 
Aktuality

03.07.2025

Tibet ve 21. století

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila PtáčkováOrientálního ústavu Akademie věd České republiky.


12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.12. 2017

VZLUSAT-1: Česká technologická nanodružice ve vesmíru

Od konce června letošního roku obíhá po polární dráze kolem Země v pořadí sedmá česká nebo československá družice. Jmenuje se VZLUSAT-1 a je to naše první technologická nanodružice typu CubeSat. Ve spolupráci s českými soukromými firmami a univerzitami ji vyvinuli a zkonstruovali ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze. Vedoucím projektu VZLUSAT-1 je kosmický inženýr ing. Vladimír Dániel, Ph.D., který jej ve čtvrtek 21. prosince představí na Café Nobel v teplickém planetáriu.

Na oběžnou dráhu ve výšce 505 km vynesla sondu 23. června 2017 indická raketa; spolu s dalšími 30 družicemi. Z původního rozměru 2U (dvě spojené krychle o hraně 10 cm) se na oběžné dráze po vyklopení solárních panelů a vysunutí rentgenové optiky rozměry sondy zvětšily na 10x10x35 cm. Nanodružice VZLUSAT-1 váží pouhé 2 kilogramy.

Jejím hlavním úkolem je testování nových přístrojů a technologií. Na palubě má dva hlavní technologické experimenty: prvním je miniaturizovaný rentgenový dalekohled nového a ve vesmíru dosud nevyzkoušeného typu „račí oko“ a druhým kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. Je také vybavena přístrojem FIPEX, určeným k měření atomárního a molekulárního kyslíku ve vysokých vrstvách zemské atmosféry.

Očekávaná životnost družice VZLUSAT-1 je několik let. Vladimír Dániel vás seznámí nejen s technickými detaily mise, ale také s dosavadní činností družice. Setkání se uskuteční v prostorách planetária v Teplicích, začátek je jako vždy v 18 hodin. Planetárium najdete v Koperníkově ulici (nedaleko trolejbusové zastávky Fráni Šrámka). Teplická hvězdárna prochází velkou rekonstrukcí, která by měla skončit v létě roku 2018.

 

Foto: Web vzlusat1.cz, použito se svolením vedení projektu VZLUSAT-1


  © 2012 UJEP