Na stopě ztracených jazyků

Jaký jazyk je nejstarší? Dá se to vůbec zjistit – a podle čeho? Proč se od sebe jazyky liší a je možné rekonstruovat dávno zaniklé prajazyky? Archeolog a filolog Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D z Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí ve čtvrtek 14. června v ústeckém Fokus kafe některé z výzkumů historické a srovnávací jazykovědy, které se pokouší nalézt na uvedené otázky odpovědi.

Zájmem vědců jsou zejména staré jazyky, tedy ty které jsou doloženy z hlubin času. I výzkum současných jazyků však přináší celou řadu nečekaných zjištění. Každý jazyk v sobě nese svou historii a slovní i gramatickou historii svých mluvčích. Jazyk je jako živý organismus; je to jediný lidský výtvor, který dostal svůj vlastní život – v jednu chvíli se vyskytuje v nesčetných formách, protože každý mluvčí používá trochu jinou podobu svého jazyka. Ta je však svázaná s jeho jazykovou historií a jazykovou historií jeho předků. Jazyk je popis světa, ve kterém byl stvořen a který perfektně popisuje. Fenoménem historické a srovnávací jazykovědy je pak skupina indoevropských jazyků, která je počtem mluvčích a geografickým rozmachem nejúspěšnější jazykovou rodinou na světě. Navíc i hloubka rekonstrukce praindoevropštiny a jejího srovnání s moderními jazyky není překonaná v žádném jiném odvětví historické jazykovědy.

Vyprávění Ľubomíra Nováka si v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem můžete poslechnout jako obvykle od 18 hodin.

Foto v hlavičce: Sumerská tabulka, asi 3100-2900 př. Kr., Metropolitan Museum of Art. Kredit: Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication.

Foto v článku: Klínopisný nápis krále Argišti I., panovníka starověké arménské říše Urartu, z 8. století př. Kr. Kredit: Evgeny Genkin, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International.