27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Narozena 1976 v Praze. Geologii studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Deset let vedla Oddělení geologie – skalní četu na Správě NP České Švýcarsko a působila též v Geologickém ústavu AV ČR v Praze. V současnosti je geoložkou a kurátorkou geologických sbírek Muzea města Ústí nad Labem.
Specializuje se především na regionální geologii – zejména pak křídové sedimenty a typickou geomorfologii pískovcových oblastí, inženýrskou geologii (problematiku skalního řícení a sesuvů) i geologii životního prostředí.
Je autorkou řady odborných i popularizačních článků, geologickými kapitolami přispěla do 11 knižních publikací, sepsala desítky odborných závěrečných zpráv a podílela se na tvorbě Plánu péče o Národní park České Švýcarsko a vybraná maloplošná území. Byla autorkou, spoluautorkou či kurátorkou 10 výstav a expozic. Jako hlavní autorka a kurátorka výstavy Písky známé i neznámé (zahrnující rovněž téma pískovcové krajiny Českosaského Švýcarska) převzala v roce 2020 cenu Gloria Musaealis za nejlepší výstavu roku.
V roce 2020 se také jako spoluautorka podílela na publikaci Geologie Českosaského Švýcarska.
Foto: Jiří Preclík, Muzeum města Ústí nad Labem