Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.

Expedice Špicberky

V roce 1968 se skupině šesti členů horolezeckého oddílu Lokomotivy Teplice podařilo uskutečnit expedici, jež se připravovala tři roky. Začátkem dubna odjeli autem značky Barkas s vlekem přes NDR, Švédsko a severní Finsko do přístavu Tromsø na severu Norska, odkud pokračovali lodí do Ny-Ålesundu na Špicberkách. Odtamtud se pak po průzkumu terénu vydali s veslicí na ledovec Kongsvegen a se saněmi vystoupili až na jeho horní patro. Přesun trval deset dní. Ze základního tábora pak podnikali výstupy na okolní dosud nedostoupené vrcholy. Cílem expedice bylo též mapování rozlehlého území ledovce a nalezení cesty od počátku ledovce do zátoky na severu ostrova. To bylo zadání od norského Polárního ústavu. V náplni expedice byl též geologický průzkum a sběr zkamenělin. Začátkem srpna se expedice vrátila na pobřeží, sjednanou lodí zpět do Tromsø a opět autem domů. 28. srpna 1968 se účastníci výpravy chystali překročit československou hranici, u Drážďan však byli zadrženi a čtyři dny internováni. Až poté se mohli (za vojenského doprovodu) vrátit domů.

Česká arktická vědecká stanice

Současná historie českého polárního výzkumu na Špicberkách začíná na podzim roku 2007, kdy byly na molu bývalého ruského města Pyramiden instalovány dva kontejnery s jedním gumovým člunem, které se postupem času proměnily ve vědeckou základnu v hlavním městě Longyearbyen a terénní základnu v zátoce Petuniabukta, s flotilou několika člunů a vlastní čtrnáctimetrovou lodí. Češi v Arktidě již nejsou jen pár nadšenců či dobrodruhů, ale stávají se rovnocennými partnery ve vědecké práci. Jaká k tomu vedla cesta a co všechno se podařilo vybudovat za deset let působení českých vědců v Arktidě?

Povídání Gerharda Tschunka a Alexandry Bernardové začne v obvyklých 18:30 hodin. Kavárna a restaurace Refugio se nachází u paty hlavní přístupové cesty do Tiských stěn, naproti kostelu sv. Anny (viz mapa). Do Tisé se dostanete linkovým autobusem č. 452 z Ústí nad Labem (směr Bahratal; odjezd od divadla v 17:35). Od zastávky Tisá, rozcestí Sněžník (příjezd 18:06) dojdete ke kostelu asi za 5 minut. Zpáteční spoj odjíždí z Tisé ve 20:49.

Ilustrační foto v hlavičce: Špicberky. Autor: Martin Fuchs, Pixabay.com, licence CC0 Creative Commons.

Foto v článku: Zátoka Petuniabukta na Špicberkách – místo, které zkoumají čeští vědci. V popředí lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia). Autor: Jan Kavan