Ústí nad Labem

3. července

 

 

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.

Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D.

Historička

 

Pochází z Kutné Hory. Obor Kulturně historická regionalistika se specializací Stavební historie vystudovala na Filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, doktorské studium absolvovala tamtéž v oboru České dějiny. Na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně působí i nadále jako odborná asistentka se specializací na období 19. století. Odborně se zabývá především okrajovými vrstvami, kriminalitou a genderovými specifiky jednotlivých složek společnosti. Je autorkou publikace Žena za katrem (2019), v níž zkoumá kriminalitu žen v 19. století.

Stanislava Musilová žije v Děčíně, má dva syny, Františka a Václava, ráda se směje, chodí na výstavy, pije dobrý čaj a dobré víno.

 

Foto: Tomáš Mühlbach

ETH, tvorba webových stránek Liberec: jezek-web.com