Teplice

17. července

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.

Egyptoložka

Studovala srovnávací lingvistiku na americké Harvard University a egyptologii na University of Pennsylvania; egyptologii a lingvistiku-fonetiku vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2002-2004 studovala v rámci doktorského programu egyptologického semináře univerzity v Basileji ve Švýcarsku.

V roce 2007 dokončila disertační práci na téma Aktuální členění v autobiografických nápisech Střední říše. Od roku 2008 je pravidelnou členkou české archeologické expedice v Abúsíru. V současné době se věnuje především překladům a interpretaci náboženských textů ze šachtových hrobek Sajsko-perské doby.

Kromě řady článků a studií je autorkou či spoluautorkou několika knih: The shaft tomb of Menekhibnekau II: the texts [Abusir XXIX] (2022), Jazyk egyptských písařů. Gramatika klasické egyptštiny (2014), Srdečné pozdravy ze země na Nilu. Korespondence starých Egypťanů (2011), Písně Zlaté bohyně. Milostná poezie starého Egypta (2007), Faience Inlays from the Funerary Temple of King Raneferef - Raneferef’s Substitute Decoration Programme [Abusir XIV] (2006).

Foto z archivu R. Landgráfové