Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Ekonomie jazyka
Ovlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.
Návštěvníci kavárny se například dozvěděli o výzkumech, které se snažily zjistit, jaký vliv na vnímání postavení pohlaví ve společnosti má existence či neexistence rodů v jednotlivých jazycích. Některé jazyky totiž nemají rody vůbec, jiné mají tři, v některých jazycích je zase rodů daleko více. Zdá se, že větší důraz na rozdělení rodů znamená sice zároveň větší důraz na tradiční roli žen, které častěji zůstávají v domácnosti, ale současně také např. na zavádění kvót pro jejich účast v politice.
Zajímavé také je, jak se mluvčí jednotlivých jazyků vypořádávají s vnímáním času. Jeho běh se totiž snažíme vnímat prostorově – pro nás plyne zleva doprava, pro Araby přesně opačně, pro Číňany shora dolů. Pro některé domorodé kmeny z Austrálie postupuje od východu na západ.
Jazyk má podle některých studií vliv i na naše chování směrem k budoucnosti; vzhledem k tomu, jak se v jednotlivých jazycích vyjadřuje budoucí čas – někdy akutně, jindy vzdáleněji. A tak mluvčí některých jazyků, které budoucnost tolik „nepálí“, méně spoří a méně cvičí, ale zato více kouří nebo častěji trpí nadváhou. Jako by budoucnost ignorovali.
Poslední oblastí, o níž byla na Café Nobel@UJEP řeč, je vnímání odpovědnosti, které se podle některých výzkumů liší podle toho, zda mluvčí jednotlivých jazyků používají v řeči spíše trpný a nebo činný rod. Někteří tak mají menší problém vybavit si původce nebo viníka události.
Jsou tedy lidé „předurčeni“ svým jazykem k určitému typu chování? Je vliv kultury, výchovy nebo tradice méně podstatný? O tom si můžete udělat obrázek sami z přiloženého zvukového záznamu.
