14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
24.10.2024
O kamenných (smírčích) křížích na Ústecku a Děčínsku
To, co bylo dříve venkovem, už neexistuje, sdělil 21. května návštěvníkům teplické hvězdárny na Písečném vrchu přírodovědec a biolog Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Venkov se prolíná s městem, stejně jako se kultura prolíná s přírodou, která už ve své původní panenské podobě (alespoň u nás) také prakticky není. Poslechněte si celé jeho povídání!
Do lesů v bývalém Vojenském prostoru Ralsko se nastěhovali vlci a dokonce tam už vyvedli mláďata, první česká vlčata po dvou stoletích. Populace našich vlků je sice zatím velmi slabá, ale může se rozšiřovat. Místa je tu pro ně dost, ať už v pohraničních horách nebo vojenských újezdech. To vyvolává zásadní otázky ohledně jejich další přítomnosti. O minulosti, současnosti a budoucnosti vzájemného vztahu člověka a vlka obecného, který nikdy nebyl jednoduchý, hovořil 8. ledna 2015 v ústeckém Fokus kafe bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Minerál grafit, lidově tuha, je tvořen tenkými vrstvičkami materiálu, označovaného jako grafen. Izolovat jedinou vrstvu grafenu, tvořenou atomy uhlíku uspořádanými do vrcholů pravidelných šestiúhelníků, se podařilo až v roce 2003. Od té doby se zkoumání neobyčejných vlastností grafenu věnují vědci z celého světa. Neformální grafenová skupina působí také v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. Pracuje v ní i geochemik Otakar Frank, který o grafenu vyprávěl 9. dubna 2015 v rámci Café Nobel v ústeckém Fokus kafe. Nabízíme vám zvukový záznam jeho povídání.
Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. Nebyli první. Mnoho tisíc let před nimi opustili Afriku ve dvou vlnách i další lidské druhy, Homo erectus a Homo heidelbergensis, předek neandrtálců a tzv. denisovců, s nimiž se moderní lidé při svém „dobývání světa“ setkávali a dokonce i křížili. O dobrodružném putování moderních lidí světem vyprávěl 5. února 2015 antropolog Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem. Jak si můžete sami poslechnout, na přednášku navázala zajímavá diskuse.
Lesní inženýr a biolog Vlastimil Hart z České zemědělské univerzity představil 27. listopadu 2014 v Literární kavárně Fokus v kampusu ústecké Univerzity J. E. Purkyně svůj výzkum magnetorecepce u zvířat – především u kaprů, vodních ptáků a psů. Zároveň se podělil o své dojmy z cesty do Spojených států, kde spolu s kolegy za tento výzkum osobně převzal cenu Ig Nobel Prize, jakýsi „žertovný protipól“ vážných Nobelových cen, která se každoročně uděluje na Harvardské univerzitě. Za výzkumy, kterým se lidé nejprve smějí, ale pak přemýšlí a žasnou. Poslechněte si celé vyprávění Vlastimila Harta!
Setkání s profesorem Petrem Kulhánkem, astrofyzikem z pražského ČVUT, je pokaždé velký zážitek. Nejen, že se hodně dozvíte, ale také se zasmějete. V rámci Café Nobel to pan profesor předvedl v Ústí nad Labem, Lounech, Teplicích, Litvínově, ale také na Letní škole matematiky a fyziky v Janově v Jizerských horách anebo v Žihli na Rakovnicku, kam přijel za teplickými gymnazisty. Poslechněte si, jak 9. října 2014 přednášel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem o bouřkách.
Ve čtvrtek 11. září byl hostem Café Nobel v ústecké kavárně Fokus kafe klimatolog RNDr. Jan Pretel, CSc. z Českého hydrometeorologického ústavu, jeden z našich největších odborníků na tuto problematiku.
Začátkem srpna roku 2014 jsme byli s naším cyklem Café Nobel na cestách. Dva z hostů jsme přivezli do Janova v Jizerských horách, kde se konala Letní škola matematiky a fyziky. Jedním z přednášejících byl astronom Jiří Borovička a tím druhým teoretický fyzik Luboš Motl, který dětem, studentům i učitelům ve své první přednášce představil tzv. teorii strun, a tu druhou, kterou jsme pro vás alespoň ve zvuku zaznamenali, věnoval jednomu z fenoménů současné astrofyziky – černým dírám.
Planetám, které obíhají kolem cizích hvězd, říkají astronomové exoplanety. Jejich výzkum je teprve na začátku; vždyť první z nich byly objeveny až v polovině 90. let minulého století. Jak je ale možné zjistit, že kolem vzdálené hvězdy obíhá nějaká planeta, když ji v dalekohledech nevidíme? Metod je hned několik, prozradil 19. června návštěvníkům dalšího pořadu z cyklu Café Nobel na teplické hvězdárně biolog a popularizátor astronomie Mgr. Tomáš Petrásek, doktorand Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky. Ve svém povídání se však především soustředil na mediálně populární téma obyvatelnosti exoplanet.
Astronom Jakub Rozehnal se ve své vědecké činnosti zaměřuje na malá tělesa naší sluneční soustavy, zejména na planetky. Svou přednášku, která se uskutečnila 6. května 2014 v rámci cyklu Café Nobel v Městské knihovně v Lounech, věnoval moderní teorii vzniku a vývoje sluneční soustavy, publikované v roce 2005, které se říká „model z Nice“.
Listopadové Café Nobel @ UJEP bylo o přežití v extrémních podmínkách, a to jak teoretickém, tak praktickém. V Literární kavárně Fokus v univerzitním Kampusu se setkali dva hosté; Mgr. Jiří Kostínek z Katedry tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty UJEP a známý polárník Jaroslav Pavlíček. Záznamy jejich příspěvků si můžete poslechnout zde:
Nová Guinea je velký ostrov severně od Austrálie. Západní půlka patří Indonésii a východní je samostatným státem, který nese název Papua-Nová Guinea. Geograficky patří ostrov do oblasti, označované jako Melanésie. O Nové Guineji se někdy s nadsázkou říká, že jde o region s největší hustotou antropologů na světě. Proč právě Papuánci jsou tak často objektem antropologických výzkumů? To nám 14. listopadu na Café Nobel v Ústí nad Labem vysvětlil kulturolog a kulturní antropolog Martin Soukup z Katedry teorie kultury Filozofické fakulty UK v Praze.
Už od antiky, nějakých dva a půl tisíce let zpátky, vzdělaní lidé tušili, že Země není placka. Dnes už to vědí i děti. Je ale docela těžké si to představit „zespodu“, ze zemského povrchu. Právě o tom přišel 14. listopadu návštěvníkům dětského Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe vyprávět kartograf Jan Daniel Bláha.
V dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.
Ovlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom Ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.
Tajemství egyptských hieroglyfů během necelých dvou hodin odhalila posluchačům egyptoložka Renata Landgráfová. Vysvětlila systém fungování egyptského hieroglyfického písma, zabývala se tím, jak své písmo vnímali sami Egypťané a co pro ně znamenala gramotnost. Připomněla, kdy a proč byla znalost hieroglyfického písma zapomenuta a jak se mu pokoušeli porozumět staří Řekové.
Přednášku Renaty Landgráfové si můžete poslechnout zde.
Jak funguje vesmír, proč si můžeme na věci sáhnout, když jsou vlastně z neviditelných částic, a vůbec - jak chápat z fyzikálního hlediska svět kolem nás - se 15. srpna pokoušel návštěvníkům Café Nobel vysvětlit Mgr. Luboš Motl, Ph.D. Poslechněte si záznam jeho přednášky a na závěr se dozvíte skoro dobrou zprávu; "vesmír se téměř určitě nerozpadne". :)
Na začátku srpna zavítalo Café Nobel na Letní školu matematiky a fyziky do Janova nad Nisou v Jizerských horách, kde byl naším hostem prof. Petr Kulhánek . A stálo to opravdu za to! Reportáž Frederika Velinského a audiozáznam přednášky profesora Kulhánka naleznete níže.
Mezinárodní kosmická stanice ISS je obří laboratoř, pohybující se 360 kilometrů nad Zemí. Na její palubě, v extrémně nebezpečném prostředí, posunují astronauti hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. Jednou z nich je i medicína. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů bude vyprávěl odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček.
Historie, mýty a skutečnost o některých mořských netvorech, příšerách i kráskách - to bylo téma lednového Café Nobel Bez kofeinu, jehož hostem byla Martina Balzarová, fotografka, potapěčka, bioložka a velká cestovatelka.
Dubnové Café Nobel v Chomutově patřilo pravěké módě. Na své si přišli ti, které zajímá historie výroby textilu a proměny módy v průběhu celého pravěku. Od archeoložky Kristýny Urbanové se návštěvníci také dozvěděli, kolik času zabrala našim pravěkým předkům výroba látek, jak praobyvatelé Čech a Moravy před mnoha staletími vypadali a co si rádi oblékali.
Průvodcem jim byl, kromě Milana Halouska samozřejmě, slavný Krteček, kterého vzal astronaut Andrew Feustel s sebou do vesmíru. Jak se tam měl, se můžete podívat v prezentaci Milana Halouska a jak se měly děti na našem Café Nobel zjistíte z přiložené galerie. :) Záznam besedy si můžete poslechnout zde.
Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.
Hosty letního speciálu, který jsme pořádali u příležitosti 100. výročí objevu kosmického záření, byli Mgr. Václav Houfek a Mgr. Martin Krsek z Muzea města Ústí nad Labem. Název Ústí ve službách vědy nebyl zvolen náhodou - ke svému objevu, za který získal Viktor Franz Hess Nobelovou cenu, startoval právě z Ústí nad Labem; a tak jsme se zamysleli nad tím, které objevy a vynálezy spatřily světlo světa v našem městě.
Audio záznam Café Nobel na téma Průkopníci vědy a techniky aneb 100 let od objevu kosmického záření
Audio záznam z vernisáže Průkopníci vědy a techniky na Ústecku
Český rozhlas, magazín Planetárium, 18.8.2012: Meteorologové a jejich balóny v Praze-Libuši - Oslava 100. výročí objevu kosmického záření © 2012 UJEP |