Teplice
16. září
16.09.2021
První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
09.09.2021
Co nevíte o historických sušárnách chmele
Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.
Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D
Archeolog a filolog
Pracovník Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyučuje filologii perštiny a jejích variant, problematiku spojenou s filologií ostatních íránských jazyků a také dějiny Střední Asie.
Vystudoval archeologii na Západočeské univerzitě v Plzni a poté obor Srovnávací jazykověda na Univerzitě Karlově v Praze. Během svého působení v Národním muzeu (2012–2017) byl mj. autorem výstavy Afghánistán: zachráněné poklady buddhismu, která představovala dějiny Afghánistánu před příchodem islámu. V letech 2007–2009 zpracovával grantový projekt Elektronická lexikální databáze jaghnóbštiny (jednoho z íránských jazyků) financovaný Grantovou agenturou UK a v rámci tohoto projektu podnikl tři výzkumné cesty do Tádžikistánu.
Po odborné stránce se specializuje na historickou a srovnávací jazykovědu íránských jazyků, filologii a sociolingvistiku jaghnóbštiny, tádžický jazyk a jeho dialektologie a obecně na dějiny Střední Asie. Kromě toho je objektem jeho zájmu také doba vikinská v severním Atlantiku. Je mj. autorem Jaghnóbsko-českého slovníku (s přehledem jaghnóbské gramatiky), který vyšel v roce 2010.
Zdroj: osobní stránky Ľubomíra Nováka
Foto: archiv Ľubomíra Nováka
