Ústí nad Labem

11. září

 

 

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou běžně létat do vesmíru? Jak budou vypadat nové vesmírné stanice a jakými kosmickými stroji k nim budeme létat? O tom všem přijde ve čtvrtek 11. září všem zájemcům, především z řad dětí a mládeže, do ústeckého muzea povídat popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, mj. předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Náš kosmický soused je mnohem komplikovanější a zajímavější, než jsme si ještě nedávno mysleli. Jaká tajemství skrývá? Jak ve čtvrtek 14. srpna na teplické hvězdárně prozradí Mgr. Pavel Gabzdyl z brněnské Hvězdárny a planetária, odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě Měsíce, o kterém ještě ani zdaleka nevíme všechno. 

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

Jaderný fyzik

 

Po studiu jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci, které se zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty, která vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři lze takovou hmotu získat při srážkách těžkých jader na velmi vysoké energii (rychlosti blízké rychlosti světla). Druhou oblastí jeho zájmu je využití protonů urychlených na tyto energie pro tříštění těžkých jader a produkci intenzivních toků neutronů, které lze využít ke spalování jaderného odpadu.

Vladimír Wagner také přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zajímá se o energetiku; je členem Komise pro energetiku AV ČR. Snaží se o popularizaci vědy, především jaderné a částicové fyziky, astrofyziky nebo kosmologie, jaderné techniky a energetiky – hojně přednáší pro veřejnost a píše články především pro popularizační web Osel, časopisy Kozmos, Vesmír a další.

V roce 2015 mu v nakladatelství Novela bohemica vyšla kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět. Podílel se také na sborníku Něco se muselo stát: Nová kniha proměn (2014 – ed. Václav Cílek) a na publikaci Perspektivy české energetiky: Současnost a budoucnost (2014 – Dana Drábová, Václav Pačes a kol.), vydaných stejným nakladatelstvím.

Amatérsky se zajímá o astronomii a kosmonautiku a rád čte science-fiction.

 

Zdroj: Domovská stránka Vladimíra Wagnera na webu ÚJF

 

Foto: archiv Vladimíra Wagnera

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com