Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Prof. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D.

Lékař, neurolog

Vystudoval všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde také v roce 2004 obhájil Ph.D. v oboru neurověd. Následujících sedm let strávil ve Velké Británii v laboratoři prof. Johna Jefferyse, kde se intenzivně věnoval experimentálnímu výzkumu epilepsie. V roce 2008 obdržel prestižní Sir Desmond Pond Fellowship od Epilepsy Research UK. Od roku 2012 se věnuje výzkumu epilepsie na Fyziologickém ústavu Akademie věd České republiky. Ve svém výzkumu se zaměřuje na pochopení mechanizmů vzniku epileptických záchvatů a epilepsie a hledání nových způsobů léčby.

Foto: archiv Přemysla Jirušky