Tisá

12. prosince

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.

Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Stavební historik a etnograf

Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze a obor dějiny architektury a rekonstrukce památek na ČVUT v Praze. V letech 1992-2018 působil jako odborný pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, v oddělení Výzkumu, průzkumu a dokumentace.

Od roku 2002 přednáší na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde také vede Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. Zabývá se výzkumem lidové architektury v období středověku a novověku, je autorem více než 50 stavebně historických průzkumů. Specializuje se na hmotnou kulturu a jeho srdeční záležitostí jsou stavby v pískovcovém podloží.

Je autorem nebo spoluautorem několika publikací a řady příspěvků ve sbornících: Skalní sídlo u Sloupu (2001, s Františkem Gabrielem a Pavlem Zahradníkem), Vesnické stavby v pískovcovém podloží (2006), Helfenburk: hrad pražských arcibiskupů (2011, s F. Gabrielem a Jaroslavem Panáčkem), Lidové stavby Ústeckého kraje a Lidové stavby Libereckého kraje (obě 2014, s dalšími autory), Milešov – historie, kulturní památky a jejich dokumentace (2015, s Vilémem Zábranským a kol.), Metodika dokumentace lidové architektury: certifikovaná metodika (2015, s dalšími autory), Člověk a pískovec: tři případové studie osídlení pískovců s teoretickým úvodem o metodě formální analýzy archeologizovaných staveb (2018).

Foto: archiv Kamila Podroužka