27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze a obor dějiny architektury a rekonstrukce památek na ČVUT v Praze. V letech 1992-2018 působil jako odborný pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, v oddělení Výzkumu, průzkumu a dokumentace.
Od roku 2002 přednáší na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde také vede Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. Zabývá se výzkumem lidové architektury v období středověku a novověku, je autorem více než 50 stavebně historických průzkumů. Specializuje se na hmotnou kulturu a jeho srdeční záležitostí jsou stavby v pískovcovém podloží.
Je autorem nebo spoluautorem několika publikací a řady příspěvků ve sbornících: Skalní sídlo u Sloupu (2001, s Františkem Gabrielem a Pavlem Zahradníkem), Vesnické stavby v pískovcovém podloží (2006), Helfenburk: hrad pražských arcibiskupů (2011, s F. Gabrielem a Jaroslavem Panáčkem), Lidové stavby Ústeckého kraje a Lidové stavby Libereckého kraje (obě 2014, s dalšími autory), Milešov – historie, kulturní památky a jejich dokumentace (2015, s Vilémem Zábranským a kol.), Metodika dokumentace lidové architektury: certifikovaná metodika (2015, s dalšími autory), Člověk a pískovec: tři případové studie osídlení pískovců s teoretickým úvodem o metodě formální analýzy archeologizovaných staveb (2018).
Foto: archiv Kamila Podroužka