Teplice

14. srpna

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.

Stavební historik a etnograf

Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze a obor dějiny architektury a rekonstrukce památek na ČVUT v Praze. V letech 1992-2018 působil jako odborný pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, v oddělení Výzkumu, průzkumu a dokumentace.

Od roku 2002 přednáší na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde také vede Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. Zabývá se výzkumem lidové architektury v období středověku a novověku, je autorem více než 50 stavebně historických průzkumů. Specializuje se na hmotnou kulturu a jeho srdeční záležitostí jsou stavby v pískovcovém podloží.

Je autorem nebo spoluautorem několika publikací a řady příspěvků ve sbornících: Skalní sídlo u Sloupu (2001, s Františkem Gabrielem a Pavlem Zahradníkem), Vesnické stavby v pískovcovém podloží (2006), Helfenburk: hrad pražských arcibiskupů (2011, s F. Gabrielem a Jaroslavem Panáčkem), Lidové stavby Ústeckého kraje a Lidové stavby Libereckého kraje (obě 2014, s dalšími autory), Milešov – historie, kulturní památky a jejich dokumentace (2015, s Vilémem Zábranským a kol.), Metodika dokumentace lidové architektury: certifikovaná metodika (2015, s dalšími autory), Člověk a pískovec: tři případové studie osídlení pískovců s teoretickým úvodem o metodě formální analýzy archeologizovaných staveb (2018).

Foto: archiv Kamila Podroužka