21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Studoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a pak fotografii na pražské FAMU, kde v současnosti pokračuje v doktorském studiu oboru „Teorie filmové a multimediální tvorby“.
Pracoval v n.p. Fotochema jako aplikační technik fotomateriálu. V letech 1984-1991 byl zástupcem vedoucího oddělení foto-kino Národního technického muzea v Praze. Po roce 1991 působil jako ředitel agentury Asociace fotografů AFA, jednatel a hlavní technolog pražské tiskárny Unitisk s.r.o. a v letech 1994-1999 v grafickém studiu Kliment a Mrázek.
Následující čtyři roky byl vedoucím fotooddělení Židovského muzea v Praze, kde měl na starosti především digitalizaci sbírkového fondu a jako spoluautor se podílel na tvorbě obrazových částí publikací muzea. Navrhl unikátní řešení pro digitalizaci textilu velkých rozměrů ve velmi vysokém rozlišení. Výběr z výsledků posloužil pro obrazovou část katalogu Textiles from Bohemian and Moravian Synagogues, který získal ocenění Gloria musealis za rok 2004.
V letech 2003-2013 byl vedoucím oddělení fotografické a filmové techniky Muzea elektrotechniky a médií Národního technického muzea v Praze. Hlavní činností tohoto oddělení byla příprava nových expozic v rámci rekonstrukce Národního technického muzea a reorganizace sbírek v souvislosti s výstavbou nových depozitářů. Oddělení také realizovalo program „Rekonstrukce historických fotografických technik“, zaměřený na výzkum a rekonstrukci historických fotografických procesů s dnes dostupnými surovinami.
Od roku 2013 pracuje Petr Kliment na částečný úvazek v oddělení vědy a výzkumu Národního technického muzea. Mimo jiné je členem řídícího výboru projektu „Daguerreobase“, spolufinancovaného Evropskou unií. Jde o projekt vytvoření metodik popisu a dokumentace nejstarších evropských fotografií, pořízených technikou daguerrotypie (cca 1839-1850), které se nacházejí ve sbírkách evropských institucí a soukromníků a o získání a zpřístupnění digitálního obsahu prostřednictvím digitální knihovny Europeana. Je také členem řešitelského týmu projektu „Historický fotografický materiál – identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí“, podporovaného Ministerstvem kultury České republiky v rámci grantového programu NAKI.
Od roku 2013 je zároveň vedoucím archivu Českého olympijského výboru, kde má na starosti především realizaci projektu obrazového archivu české sportovní fotografie.
Přeložil do češtiny Velkou knihu fotografie Johna Hedgecoea (New Book of Photography, 1994 – česky 1998). Je spoluautorem fotografické části knihy Pražské synagogy (2000, spolu s Danou Cabanovou a Arnem Paříkem). Byl komisařem, autorem libreta a spoluautorem scénáře stálé expozice dějin fotografické techniky Národního technického muzea Fotografický ateliér a Prostor, barva a pohyb ve fotografii. Je také kurátorem a spoluautorem nově budované stálé expozice Moc médií v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.
© 2012 UJEP |