Teplice

14. srpna

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D

Archeolog a filolog

Pracovník Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyučuje filologii perštiny a jejích variant, problematiku spojenou s filologií ostatních íránských jazyků a také dějiny Střední Asie.

Vystudoval archeologii na Západočeské univerzitě v Plzni a poté obor Srovnávací jazykověda na Univerzitě Karlově v Praze. Během svého působení v Národním muzeu (2012–2017) byl mj. autorem výstavy Afghánistán: zachráněné poklady buddhismu, která představovala dějiny Afghánistánu před příchodem islámu. V letech 2007–2009 zpracovával grantový projekt Elektronická lexikální databáze jaghnóbštiny (jednoho z íránských jazyků) financovaný Grantovou agenturou UK a v rámci tohoto projektu podnikl tři výzkumné cesty do Tádžikistánu.

Po odborné stránce se specializuje na historickou a srovnávací jazykovědu íránských jazyků, filologii a sociolingvistiku jaghnóbštiny, tádžický jazyk a jeho dialektologie a obecně na dějiny Střední Asie. Kromě toho je objektem jeho zájmu také doba vikinská v severním Atlantiku. Je mj. autorem Jaghnóbsko-českého slovníku (s přehledem jaghnóbské gramatiky), který vyšel v roce 2010.

Zdroj: osobní stránky Ľubomíra Nováka

Foto: archiv Ľubomíra Nováka