Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D

Archeolog a filolog

 

Pracovník Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyučuje filologii perštiny a jejích variant, problematiku spojenou s filologií ostatních íránských jazyků a také dějiny Střední Asie.

Vystudoval archeologii na Západočeské univerzitě v Plzni a poté obor Srovnávací jazykověda na Univerzitě Karlově v Praze. Během svého působení v Národním muzeu (2012–2017) byl mj. autorem výstavy Afghánistán: zachráněné poklady buddhismu, která představovala dějiny Afghánistánu před příchodem islámu. V letech 2007–2009 zpracovával grantový projekt Elektronická lexikální databáze jaghnóbštiny (jednoho z íránských jazyků) financovaný Grantovou agenturou UK a v rámci tohoto projektu podnikl tři výzkumné cesty do Tádžikistánu.

Po odborné stránce se specializuje na historickou a srovnávací jazykovědu íránských jazyků, filologii a sociolingvistiku jaghnóbštiny, tádžický jazyk a jeho dialektologie a obecně na dějiny Střední Asie. Kromě toho je objektem jeho zájmu také doba vikinská v severním Atlantiku. Je mj. autorem Jaghnóbsko-českého slovníku (s přehledem jaghnóbské gramatiky), který vyšel v roce 2010.

Zdroj: osobní stránky Ľubomíra Nováka

 

Foto: archiv Ľubomíra Nováka

ETH, webdesign Liberec: jezek-web.com