12.12.2024
Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.
05.12.2024
Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Pracovník Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyučuje filologii perštiny a jejích variant, problematiku spojenou s filologií ostatních íránských jazyků a také dějiny Střední Asie.
Vystudoval archeologii na Západočeské univerzitě v Plzni a poté obor Srovnávací jazykověda na Univerzitě Karlově v Praze. Během svého působení v Národním muzeu (2012–2017) byl mj. autorem výstavy Afghánistán: zachráněné poklady buddhismu, která představovala dějiny Afghánistánu před příchodem islámu. V letech 2007–2009 zpracovával grantový projekt Elektronická lexikální databáze jaghnóbštiny (jednoho z íránských jazyků) financovaný Grantovou agenturou UK a v rámci tohoto projektu podnikl tři výzkumné cesty do Tádžikistánu.
Po odborné stránce se specializuje na historickou a srovnávací jazykovědu íránských jazyků, filologii a sociolingvistiku jaghnóbštiny, tádžický jazyk a jeho dialektologie a obecně na dějiny Střední Asie. Kromě toho je objektem jeho zájmu také doba vikinská v severním Atlantiku. Je mj. autorem Jaghnóbsko-českého slovníku (s přehledem jaghnóbské gramatiky), který vyšel v roce 2010.
Zdroj: osobní stránky Ľubomíra Nováka
Foto: archiv Ľubomíra Nováka