ExoMars. Evropsko-ruské dobrodružství na rudé planetě

Projekt ExoMars prošel mnoha kotrmelci, než se v roce 2016 dočkal realizace své první poloviny. Sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávací modul Schiaparelli vynesla v březnu 2016 do vesmíru raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií – a co se v rámci mise ExoMars chystá na letošní rok? Na tyto otázky odpoví ve čtvrtek 23. ledna ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz.

V říjnu 2016, těsně před příletem k Marsu, se modul Schiaparelli oddělil a sám zamířil k rudé planetě. Během přistávacího manévru se však projevily nečekané anomálie, v jejichž důsledku modul nepřistál, ale doslova se zřítil z výšky několika kilometrů. Sonda TGO byla úspěšnější – usadila se na oběžné dráze kolem Marsu, později upravené tak, aby zajistila optimální pokrytí povrchu vědeckými přístroji; zároveň by měla poskytovat telekomunikační spojení současným i budoucím misím.

Jak vám Dušan Majer prozradí, druhá část mise ExoMars s číslem 2020 by měla startovat letos v červenci; na rudé planetě přistane v březnu roku 2021. Z ruské přistávací plošiny Kazačok vyjede na povrch Marsu evropské vozítko Rosalind Franklinová. Jeho úkolem nebude nic menšího, než pátrání po stopách marsovského života.

Povídání o misi ExoMars začne v kavárně Coffee&Books v 19 hodin, což je pravidelný čas našich děčínských setkání.

 

Foto v abstraktu: Model přistávacího modulu Schiaparelli, který se v roce 2016 rozbil o povrch Marsu při neúspěšném přistání. Kredit: Gerbil, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Foto v článku: Mise ExoMars pohledem umělce – nahoře orbiter TGO, v pozadí přistávací platforma a dole vozítko Rosalind Franklinová. Vědecké aparáty nejsou zobrazeny ve shodném měříku. Kredit © ESA/ATG medialab.

---