Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS.

Zoolog

Působí na katedře zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze. Zajímá se o raky a další sladkovodní korýše, na kontě má několik popisů nových druhů raků. Věnuje se i popularizaci vědy. Napsal čtyři chovatelské příručky (Chováme sladkovodní raky – 2008, Krevety sladkovodní – 2010, Krabi a poustevníčci – 2012, Sladkovodní raci – 2013), příručku Chov raků v akváriích: uplatněná certifikovaná metodika (2012) a podílel se na publikaci České názvy živočichů. VIII. Desetinožci (Decapoda), infrařád rakotvární (Astacidea) (2017). Je také autorem či spoluautorem více než 40 vědeckých a odborných článků. Spolupracuje s pěti indonéskými univerzitami a v roce 2017 vedl první českou expedici zaměřenou na raky na Novou Guineu.

Foto © Jiří Patoka, Česká zemědělská univerzita Praha