Tisá

22. dubna (?)

 

 

Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z České geologické služby. Ve čtvrtek 18. února o ní přednášel v přímém přenosu online z přednáškového sálu teplické hvězdárny.

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS.

Zoolog

 

Působí na katedře zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze. Zajímá se o raky a další sladkovodní korýše, na kontě má několik popisů nových druhů raků. Věnuje se i popularizaci vědy. Napsal čtyři chovatelské příručky (Chováme sladkovodní raky – 2008, Krevety sladkovodní – 2010, Krabi a poustevníčci – 2012, Sladkovodní raci – 2013), příručku Chov raků v akváriích: uplatněná certifikovaná metodika (2012) a podílel se na publikaci České názvy živočichů. VIII. Desetinožci (Decapoda), infrařád rakotvární (Astacidea) (2017). Je také autorem či spoluautorem více než 40 vědeckých a odborných článků. Spolupracuje s pěti indonéskými univerzitami a v roce 2017 vedl první českou expedici zaměřenou na raky na Novou Guineu.

 

Foto © Jiří Patoka, Česká zemědělská univerzita Praha

bitcoin cz, tvorba webových stránek Liberec: jezek-web.com