Ústí nad Labem

18. února

 

Projekt ExoMars prošel mnoha kotrmelci, než se v roce 2016 dočkal realizace své první poloviny. Sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávací modul Schiaparelli vynesla v březnu 2016 do vesmíru raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií – a co se v rámci mise ExoMars chystá na letošní rok? Na tyto otázky odpoví ve čtvrtek 23. ledna ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz.

O vývoji krajiny střední Evropy po konci doby ledové toho v obecných rysech víme poměrně hodně. Nastal čas podívat se na výjimky z obecností, na místa ve zmizelé krajině, kde bylo něco „jinak“. Jak prozradí malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy ve čtvrtek 16. ledna na teplické hvězdárně, šnečí ulity zachované v různých typech sedimentů nám takové detailní pohledy umožňují.

doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS.

Zoolog

 

Působí na katedře zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze. Zajímá se o raky a další sladkovodní korýše, na kontě má několik popisů nových druhů raků. Věnuje se i popularizaci vědy. Napsal čtyři chovatelské příručky (Chováme sladkovodní raky – 2008, Krevety sladkovodní – 2010, Krabi a poustevníčci – 2012, Sladkovodní raci – 2013), příručku Chov raků v akváriích: uplatněná certifikovaná metodika (2012) a podílel se na publikaci České názvy živočichů. VIII. Desetinožci (Decapoda), infrařád rakotvární (Astacidea) (2017). Je také autorem či spoluautorem více než 40 vědeckých a odborných článků. Spolupracuje s pěti indonéskými univerzitami a v roce 2017 vedl první českou expedici zaměřenou na raky na Novou Guineu.

 

Foto © Jiří Patoka, Česká zemědělská univerzita Praha

ETH, tvorba www stránek Liberec: jezek-web.com