Teplice

21. listopadu

 

 
Aktuality

21.11.2024

Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci

Jakou roli mohou či budou hrát (elektro)katalytické technologie při konverzi, ukládání a transportu energie ve 21. století? Hlavní výzvy, se kterými se bude muset chemie v tomto ohledu v nejbližší době vypořádat, ve své přednášce shrne elektrochemik prof. Ing. Petr Krtil, CSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. Ve čtvrtek 21. listopadu na teplické hvězdárně.


14.11.2024

BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění

Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

17.12. 2020

Těžba uhlí na Islandu. Země ohně a ledu v miocénu a dnes

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně.

PŘEDNÁŠKU JSME VÁM NABÍDLI ONLINE V PŘÍMÉM PŘENOSU. NA ZÁZNAM SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE: 

https://www.youtube.com/watch?v=q2fJ1DJ1XEM&feature=youtu.be  

 

Island, to není jen ráj přírodních krás, jako jsou ledovce, sopky, gejzíry a další lákadla pro turisty. Je to také ostrov s nesmírně zajímavou historií svého vzniku, sahající jen do nedávné geologické historie Země – na rozdíl od Českého masivu. V kontrastu s bohatstvím přírodních krás je Island velmi chudý na jakékoli nerostné suroviny, snad jen s výjimkou nejrůznějších typů stavebního kamene. Chybí zde rudy kovů, šelf postrádá ložiska ropy, nerud je také pomálu. Veškeré suroviny se musí dovážet, což sebou může přinášet nečekaná geopolitická rizika.

Když se Island během obou světových válek ocitl v námořní blokádě, místní obyvatelé se oprávněně začali obávat o to, jak přečkají kruté zimy bez uhlí z Anglie a Polska. Tehdy byl zahájen rozsáhlý průzkum, na základě nějž bylo identifikováno a následně krátce těženo několik chudých ložisek hnědého uhlí. Těžba byla obtížná, doly se nacházely ve velmi náročném terénu, uhlí bylo málo výhřevné a drahé – ale bylo to uhlí!

Doly byly záhy po konci války uzavřeny a po desítkách let již nezbývá mnoho pamětníků, kteří mohou vyprávět o heroické vlastenecké službě, jakou nepochybně tehdy dobývání uhlí bylo. Aby na jejich osudy nebylo zapomenuto, zahájil Richard Pokorný spolu se svými studenty komplexní výzkum uhelných ložisek na Islandu. Po deseti letech expedic, terénního výzkumu a laboratorních analýz spěje projekt k finálnímu cíli – vydání rozsáhlé monografie v prestižním britském vydavatelství.

Obrázek v abstraktu: Islandské uhlí

Obrázek v článku: Jeden z opuštěných islandských uhelných dolů

Obě foto © Richard Pokorný

  © 2012 UJEP