Ústí nad Labem

5. června

 

 
Aktuality

05.06.2025

O kamenných (smírčích) křížích na Ústecku a Děčínsku

PRO VELKÝ ZÁJEM OPAKUJEME 
Proč kamenné kříže oblouznily tolik badatelů? Jsou všechny „tajemné“ nebo se u některých lze dopátrat jejich příběhu? A proč by měly zůstat stát, kde stojí?... Pouť po křížích z Ústecka a Děčínska podnikneme spolu s regionální historičkou Mgr. Natalií Belisovou. Koná se ve čtvrtek 5. června v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem.


22.05.2025

Nemoci a klima ve středověku a novověku

Co všechno lze na toto téma vyčíst z českých kostnic prozradí ve čtvrtek 22. května návštěvníkům děčínské kavárny Coffee & Books geochemik prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

05.02. 2015

Out of Africa aneb Jak moderní lidé zabydlili svět

Jeskyně rukou

Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.                                                    
Anatomicky moderní lidé odešli podle posledních poznatků z Afriky ve dvou velkých vlnách. K první vlně stěhování došlo zhruba před 120 tisíci lety, k druhé přibližně před 70 tisíci lety. Nebylo to osidlování pusté země. Už před více než milionem let opustil Afriku Homo erectus a někdy před 500-600 tisíci lety Homo heidelbergensis, předek neandertálců a zřejmě i denisovců, teprve nedávno identifikovaného lidského druhu z pravěké Asie.
Jednotlivé oblasti světa, Eurasie, Austrálie, Oceánie i Amerika, byly anatomicky moderními lidmi osídleny ve velice různých obdobích – zatímco v jihozápadní Asii se naši předkové objevili již před 120 tisíci lety, Nový Zéland byl osídlen z Polynésie teprve před pouhými 750 lety. Výzkumy na poli genetiky ukázaly, že po cestě z Afriky se naši předkové mísili i s vymírajícími skupinami homininů, jakými byli mj. právě neandertálci a denisovci, od nichž převzali i některé schopnosti adaptace na nová prostředí. Značný význam měl později i vynález zemědělství, které umožnilo výrobu potravin a následně i první výraznější expanzi lidské populace.    
Během přednášky antropologa Viktora Černého a navazující besedy v ústeckém Fokus kafe jistě dojde i na některé dosud nevyřešené otázky z historie lidského rodu. Málo probádané jsou nejen vztahy mezi neandertálci a tajemnými denisovci. V mlhách se ztrácejí také počáteční fáze vývoje anatomicky moderního člověka kdesi v srdci Afriky, které dosud nemáme doložené žádnými fosilními nálezy. Budoucnost jistě přinese další objevy a docela určitě i mnohá překvapení.
 

Foto: Nesčetné otisky lidských rukou z jeskyně Cuevas de las Manos (Jeskyně rukou) v argentinské provincii Santa Cruz jsou staré 9 500 až 13 000 let. Kredit: Mariano Cecowski, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 


  © 2012 UJEP