Teplice

17. července

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Miroslav Radoň

Geolog, mineralog, sběratel minerálů

Narodil se v roce 1974 v Litoměřicích. Sbírání minerálů se věnuje od roku 1988. Po středoškolských studiích měřicí a regulační techniky v Ústí nad Labem pracoval v roce 1992 krátce v lovosické chemičce. V listopadu téhož roku nastoupil jako kurátor geologických sbírek do Regionálního muzea v Teplicích, kde je od května roku 2013 také vedoucím přírodovědného oddělení.

Hlavním územím jeho činnosti je České středohoří včetně širšího okolí, a také Krušné hory na Teplicku. Věnuje se zkoumání známých mineralogických i paleontologických lokalit a také aktivnímu vyhledávání lokalit nových. Jeho publikační činnost zahrnuje obsáhlou řadu prací jak z oborů geologických, tak z oblasti vlastivědy. K nejobsáhlejším patří závěrečná zpráva projektu Výzkum terciérních paleontologických lokalit v Českém středohoří, realizovaného v letech 1997–2000, anebo kniha Minerály Českého středohoří z roku 2017.

V roce 2002 vytvořil společně s dr. Krutským z Teplic trvalou expozici Muzea Josefa Emanuela Hibsche v rodné obci tohoto významného geologa – Homoli u Panny. Od roku 1997 je Miroslav Radoň členem České zeolitové skupiny při Společnosti pro výzkum a využití jílů a v roce 2008 se stal členem České geologické společnosti, kde působí v odborné skupině vulkanologie.

Foto: archiv Miroslava Radoně