Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Odborník na biotechnologie, popularizátor vědy

 

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi se zabývá biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat. Biotechnologie přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzitě v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se i popularizaci vědy. Spolupracuje např. s Lidovými novinami, časopisem Vesmír nebo Českým rozhlasem.

Knižně si od Jaroslava Petra můžete přečíst:

Nemoc šílených krav hrozí?! (2001); Geneticky modifikované organismy v zemědělství (s Jaroslavem Drobníkem a Milošem Ondřejem, 2002); Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003); Když jdou ryby rybařit. Vědecké fejetony o přírodě z vysílání Českého rozhlasu Leonardo (2010); Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje (s Miladou Švecovou a Jaroslavem Smržem, 2012); Desatero smyslů (2020 – publikace získala o rok později ocenění Magnesia litera za naučnou literaturu); Desatero pohybů (2024).

Přispěl také do sborníku Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113 (2015) a svým textem doplnil překladovou publikaci Homo sapiens: příběh lidstva (2020).

Foto: archiv Jaroslava Petra

kryptoměny, webdesign Liberec: jezek-web.com