Teplice

14. srpna

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Odborník na biotechnologie, popularizátor vědy

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi se zabývá biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat. Biotechnologie přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzitě v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se i popularizaci vědy. Spolupracuje např. s Lidovými novinami, časopisem Vesmír nebo Českým rozhlasem.

Knižně si od Jaroslava Petra můžete přečíst:

Nemoc šílených krav hrozí?! (2001); Geneticky modifikované organismy v zemědělství (s Jaroslavem Drobníkem a Milošem Ondřejem, 2002); Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003); Když jdou ryby rybařit. Vědecké fejetony o přírodě z vysílání Českého rozhlasu Leonardo (2010); Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje (s Miladou Švecovou a Jaroslavem Smržem, 2012); Desatero smyslů (2020 – publikace získala o rok později ocenění Magnesia litera za naučnou literaturu); Desatero pohybů (2024).

Přispěl také do sborníku Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113 (2015) a svým textem doplnil překladovou publikaci Homo sapiens: příběh lidstva (2020).

Foto: archiv Jaroslava Petra