Ústí nad Labem

3. července

 

 

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Odborník na biotechnologie, popularizátor vědy

 

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi se zabývá biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat. Biotechnologie přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzitě v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se i popularizaci vědy. Spolupracuje např. s Lidovými novinami, časopisem Vesmír nebo Českým rozhlasem.

Knižně si od Jaroslava Petra můžete přečíst:

Nemoc šílených krav hrozí?! (2001); Geneticky modifikované organismy v zemědělství (s Jaroslavem Drobníkem a Milošem Ondřejem, 2002); Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003); Když jdou ryby rybařit. Vědecké fejetony o přírodě z vysílání Českého rozhlasu Leonardo (2010); Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje (s Miladou Švecovou a Jaroslavem Smržem, 2012); Desatero smyslů (2020 – publikace získala o rok později ocenění Magnesia litera za naučnou literaturu); Desatero pohybů (2024).

Přispěl také do sborníku Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113 (2015) a svým textem doplnil překladovou publikaci Homo sapiens: příběh lidstva (2020).

Foto: archiv Jaroslava Petra

bitcoin cz, webdesign Liberec: jezek-web.com