Teplice

15. května

 

 
Aktuality

15.05.2025

Stopy geomagnetické historie v železitých konkrecích

Železité konkrece v pískovcích představují jedinečný geologický fenomén. Geologové a geofyzici Mgr. Lucie Smrčinová a doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vám prozradí, že tyto útvary nejenže dokumentují dlouhodobé změny chemických podmínek v podzemních vodách, ale mohou uchovávat záznamy paleomagnetických změn, včetně změn geomagnetického pole. Víc se dozvíte ve čtvrtek 15. května na teplické hvězdárně.


06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

KAPACITA SÁLU JE NAPLNĚNA A DALŠÍ REZERVACE SE NEPŘIJÍMAJÍ! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Odborník na biotechnologie, popularizátor vědy

 

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi se zabývá biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat. Biotechnologie přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity KarlovyČeské zemědělské univerzitě v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se i popularizaci vědy. Spolupracuje např. s Lidovými novinami, časopisem Vesmír nebo Českým rozhlasem.

Knižně si od Jaroslava Petra můžete přečíst:

Nemoc šílených krav hrozí?! (2001); Geneticky modifikované organismy v zemědělství (s Jaroslavem Drobníkem a Milošem Ondřejem, 2002); Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003); Když jdou ryby rybařit. Vědecké fejetony o přírodě z vysílání Českého rozhlasu Leonardo (2010); Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje (s Miladou Švecovou a Jaroslavem Smržem, 2012); Desatero smyslů (2020 – publikace získala o rok později ocenění Magnesia litera za naučnou literaturu); Desatero pohybů (2024).

Přispěl také do sborníku Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113 (2015) a svým textem doplnil překladovou publikaci Homo sapiens: příběh lidstva (2020).

Foto: archiv Jaroslava Petra

  © 2012 UJEP