21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Profesor Stanislav Komárek je rodák z Jindřichova Hradce.
Nedlouho po ukončení studia entomologie na Univerzitě Karlově v Praze emigroval v roce 1983 do Rakouska, kde působil v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a na zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Během svého pobytu ve Vídni se intenzivně věnoval filozofii a dějinám přírodních věd, studoval německou autonomistickou školu v biologii a podobně orientované proudy v etologii a antropologii; spolupracoval s oddělením teoretické biologie Zoologického ústavu Vídeňské univerzity a Ústavem Konrada Lorenze v Altenbergu. Pod vlivem vídeňské freudovské a jungovské tradice se začal zajímat o otázky psychologie a psychoanalýzy. Zapojoval se také do aktivit české exilové inteligence v Rakousku a Německu.
V roce 1990 se vrátil do Prahy, kde nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy jako jeden ze zakládajících členů nové katedry filosofie a dějin přírodních věd, kde působí dodnes. Přednášel např. o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice Adolfa Portmanna, dějinách biologie, domestikaci jako biologickém fenoménu a mimetických jevech v živé přírodě. Fenoménu mimikry a mimetismu se pak v následujících letech věnoval i po odborné stránce. Věnoval se také dílu zakladatele analytické psychologie Carla Gustava Junga a snažil se jeho psychologické vhledy propojit s biologickou problematikou.
V roce 1993 absolvoval půlroční stáž na univerzitě v holandském Leidenu, kde mj. pracoval na bibliografii mimetických jevů. V roce 1994 se habilitoval v oboru entomologie; jeho práce se týkala křídelních kreseb u motýlů. Přibližně v té době začal také svými esejemi přispívat do časopisů Tvar, Vesmír, Prostor, Analogon a dalších. Eseje vyšly později i knižně v několika souborných vydáních. Na katedře estetiky Filosofické fakulty UK přednášel Stanislav Komárek několik let o přírodní estetice. Od roku 1999 přednáší i na ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK o lidské přirozenosti v zrcadle děl význačných biologů a lékařů 19. a 20. století. V roce 2001 byl jmenován profesorem pro obor filosofie a dějiny přírodních věd.
Stanislav Komárek je autorem mnoha popularizačních článků v tisku, spolupracuje s rozhlasem i televizí. V roce 2006 získal cenu Toma Stopparda za esejistiku.
Často a rád cestuje. Kromě naučných knih a esejů píše také beletrii a poezii.
Výběr z díla:
Naučné knihy
Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy. Mimetismus v přírodě a vývoj jeho poznání (2000, 2. vydání 2004)
Příroda a kultura, svět jevů a svět interpretací (2000, 2. vydání 2008)
Spasení těla. Moc, nemoc a psychosomatika (2005)
Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie (2008)
Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech (2011)
Eseje
Hlavou dolů (1999, 2. vydání 2006)
Mír s mloky (2003)
Zápisky z Okcidentu (2008)
Zápisky z Orientu (2008)
Listy v lahvích (2010)
Eseje o lidských duších a společnosti (2010)
Eseje o lidských duších a společnosti (2011)
Eseje o přírode, biologii a jiných nepravostech (2011)
Muž jako evoluční inovace. Eseje o maskulinitě, její etologii, životních strategiích a proměnách (2012)
Beletrie
Opšlstisova nadace (2002)
Černý domeček (2004)
Mandaríni (2007)
Poezie
Mé polopouště (2006)
Zdroj: Domovské stránky Stanislava Komárka - www.stanislav-komarek.cz
© 2012 UJEP |