Děčín

28. ledna (?)

 

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Čtou a píšou vědci science fiction? Jak se vyvíjel vztah vědy a vědecko-fantastické literatury? Nakolik se spisovatelé inspirují skutečnou vědou a jak (ne)úspěšně ji zobrazují? Bioložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a editorka science fiction Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze představí ve čtvrtek 26. listopadu (mimořádně on-line) společnou historii sci-fi a vědy, možné přínosy sci-fi pro vědu, vlastní vědeckou inspiraci pro sci-fi příběhy i projekty představující vědu fantastickým pohledem science fiction.

PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D.

Kulturní geograf, kartograf a kulturní antropolog

Narozen 1981. Absolvoval jednak obor geografie a kartografie se zaměřením na kartografii a geoinformatiku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, jednak obor kulturologie na katedře teorie kultury Filozofické fakulty téže univerzity. Od roku 2010 působí jako odborný asistent na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, v rámci výzkumu též na Českém vysokém učení technickém v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci. Je mj. členem Hlavního výboru České geografické společnosti. Absolvoval několik zahraničních stáží v Německu a Rakousku.

Ve výzkumu se snaží poukázat na humanitní rozměr přírodovědně-technické disciplíny zvané kartografie. Věnuje se kulturně-antropologickým aspektům kartografické tvorby, vizuáliím v oborové didaktice geografie a vlastní mapové tvorbě pro odborné publikace několika českých nakladatelství (mj. Karolinum). Je autorem řady odborných publikací a několika kapitol v zahraničních knihách nakladatelství Springer a monografie Vybrané okruhy z geografické kartografie (2017). Dále se podílel na monografiích Conditions of Fieldwork (2016) či Makroregiony světa (2019). Od roku 2015 svou pozornost zaměřil – ve spolupráci s Martinem Soukupem – na komplexní kulturně-geografický výzkum komunity Nungon v pohoří Saruwaged Range (Papua-Nová Guinea). Dalšími výzkumnými lokalitami se v poslední době staly Altaj a Filipíny.

 Foto z archivu Jana D. Bláhy

kryptoměny, webdesign Liberec: jezek-web.com