Archeologie nacistických a komunistických lágrů

Jak žili lidé za dráty lágrů? Autentickou výpověď o tom přinášejí i archeologické výzkumy. Mgr. Jan Hasil, Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Mgr. Petr Hasil z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu představí ve čtvrtek 4. srpna v ústeckém muzeu výsledky výzkumů ženského pobočního koncentračního tábora ve Svatavě, nacistického zajateckého tábora na Rolavě nebo komunistického pracovního tábora na pražské Letné, který bezprostředně souvisel s výstavbou monstrózního pomníku J. V. Stalina.

Moderní archeologie dávno není jen vědou o krásných a vzácných starožitnostech, a proto se nebojí uchopit i témata z doby úplně... moderní. Dovede poznávat nejen období dávná, kam zdaleka nedopadá světlo písemných pramenů, ale i období mladší, na která dovede prostřednictvím i zdánlivě banálních artefaktů pohlížet originálním a svébytným způsobem.

V posledním desetiletí se intenzivně rozvíjí archeologické poznávání hluboké krize, která postihla společnosti obývající Čechy v závěru 30. až v 50. letech 20. století (historikové pro jednotlivé fáze této krize používají termíny jako nacistická okupace, druhá světová válka, „druhá“ a „třetí“ republika, čas „po Únoru“ či studená válka). Jedním z nejvýraznějších materiálních projevů této krize je existence zvláštních sídelních areálů, které obývaly komunity složené z jedinců, kteří byli násilně vyrváni ze svých běžných společenských rolí, rodinných pout a majetkových vazeb, a vystaveni systematické likvidaci, perzekuci či „převýchově“ a v neposlední řadě ekonomickému vykořisťování prostřednictvím nucené práce. Za dráty lágrů se však tito lidé neocitli sami. Doprovázely je tam též „věci“ (třeba nádobí, osobní předměty nebo kosti konzumovaných zvířat), které díky archeologii dovedou vypovídat stejně autenticky, jako přímí pamětníci, egodokumenty nebo dobové fotografie.

Foto v abstraktu: Budova úpravny na důlním závodě Rolava (Sauersack) v 60. či 70. letech 20. století. Na snímku jsou patrné stopy cílené archeologizace (vybourané stěny pro odvoz strojů) i postupné degradace zejména dřevěných konstrukcí. Repro z kroniky obce Vysoká Pec.

Foto v článku: Obaly od trvanlivých potravin z balíčků Červeného kříže zasílaných zajatcům nuceně pracujícím na důlním závodě Rolava (Sauersack) a doklady přirozené lidské hravosti a kreativity z téhož zajateckého. Oba snímky Z. Kačerová.