Děčín

28. ledna (?)

 

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Čtou a píšou vědci science fiction? Jak se vyvíjel vztah vědy a vědecko-fantastické literatury? Nakolik se spisovatelé inspirují skutečnou vědou a jak (ne)úspěšně ji zobrazují? Bioložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a editorka science fiction Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze představí ve čtvrtek 26. listopadu (mimořádně on-line) společnou historii sci-fi a vědy, možné přínosy sci-fi pro vědu, vlastní vědeckou inspiraci pro sci-fi příběhy i projekty představující vědu fantastickým pohledem science fiction.

Jan „Tonda“ Půlpán

Profesionální pračlověk

 

Spolu s archeoložkou Kristýnou Urbanovou se v rámci projektu Jak obléci pračlověka věnuje experimentální archeologii. Týmovou práci doplňuje o mnoho periferních dovedností, bez kterých by fungování projektu nebylo úplné: plánování, osobnostní řízení, lektorské dovednosti, kontrola kvality a hlavně řemesla všeho druhu. Rekonstrukcím života v pravěku se mnoho let věnoval jako zálibě, dnes je již profesionálním pračlověkem.

Je spoluautorem populárně-naučné publikace Oblékání pravěku (2016) a podílel se i na knize Po nitkách do minulosti. Stuhy tkané rokem (2017). Také tyto publikace vznikly v rámci činnosti projektu Jak obléci pračlověka.

Foto © Daniela Martinová

Zdroj: Jak obléci pračlověka

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com