Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Jan „Tonda“ Půlpán

Profesionální pračlověk

Spolu s archeoložkou Kristýnou Urbanovou se v rámci projektu Jak obléci pračlověka věnuje experimentální archeologii. Týmovou práci doplňuje o mnoho periferních dovedností, bez kterých by fungování projektu nebylo úplné: plánování, osobnostní řízení, lektorské dovednosti, kontrola kvality a hlavně řemesla všeho druhu. Rekonstrukcím života v pravěku se mnoho let věnoval jako zálibě, dnes je již profesionálním pračlověkem.

Je spoluautorem populárně-naučné publikace Oblékání pravěku (2016) a podílel se i na knize Po nitkách do minulosti. Stuhy tkané rokem (2017). Také tyto publikace vznikly v rámci činnosti projektu Jak obléci pračlověka.

Foto © Daniela Martinová

Zdroj: Jak obléci pračlověka