Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D.

Kulturolog, kulturní antropolog 

 

Narozen 1977. Absolvoval obor kulturologie na Katedře teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Působil zde v letech 2009 až 2015 jako odborný asistent a později docent. V roce 2015 spojil svůj vědecký a pedagogický život s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého, kde dosud působí. Současně působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Předmětem jeho vědecko-výzkumného zájmu je historie, teorie a metodologie antropologie. Zvláštní pozornost věnuje kulturnímu areálu Melanésie, kam se od roku 2009 pravidelně vrací, od roku 2015 společně s kulturním geografem Janem D. Bláhou. O kulturním areálu Melanésie publikoval řadu dílčích odborných studií a knih.

Je autorem úspěšné učebnice Základy kulturní antropologie (2009, 2. vydání 2015) a monografií Kultura (2011); za knihu Antropologie a Melanésie (2013) získal cenu rektora Univerzity Karlovy. Napsal také knihy Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii (2014), Cizinci mezi Papuánci (2016) či rozsáhlou publikaci Antropologie (2018). Připravil také kolektivní monografie Tělo (2014), Tělo 2.0 (2017) a Conditions of Fieldwork (2016).

Je členem řady odborných společností, rád popularizuje antropologii ve veřejném prostoru. V poslední době rozšiřuje své výzkumy do Indie a Filipín. V roce 2017 mu byla udělena Cena Neuron pro mladé vědce. 

Foto z archivu Martina Soukupa.

ETH, webdesign Liberec: jezek-web.com