Ústí nad Labem

11. září

 

 

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou běžně létat do vesmíru? Jak budou vypadat nové vesmírné stanice a jakými kosmickými stroji k nim budeme létat? O tom všem přijde ve čtvrtek 11. září všem zájemcům, především z řad dětí a mládeže, do ústeckého muzea povídat popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, mj. předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Náš kosmický soused je mnohem komplikovanější a zajímavější, než jsme si ještě nedávno mysleli. Jaká tajemství skrývá? Jak ve čtvrtek 14. srpna na teplické hvězdárně prozradí Mgr. Pavel Gabzdyl z brněnské Hvězdárny a planetária, odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě Měsíce, o kterém ještě ani zdaleka nevíme všechno. 

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  

Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

Z dalších publikací: Generál a zvířátka : sudetské lidové skazky o boreálním lese vybral a seřadil Jiří Sádlo (2016), Krajina! Průchod okolím v příkladech (2019), Skutečná tvář květin : atlas rostlinstva v zemích exotických spatřovaného, s podrobnými vyobrazeními a poznámkami (s Kateřinou Piňosovou, 2023)

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: archiv J. Sádla

bitcoin nákup, webdesign Liberec: jezek-web.com