Tisá

27. února

 

 

V nepřístupných oblastech Amazonie dosud žijí nepoznaná a často pozoruhodná zvířata. Máte-li štěstí, můžete tato místa navštívit, nové druhy najít, pojmenovat je a poznat způsob jejich života. O své práci v amazonských lesích bude ve čtvrtek 27. února vyprávět zoolog RNDr. Jiří Moravec, CSc. z Národního muzea v Praze, autor knihy Za neznámými tvory amazonských lesů, v kavárně a restauraci Refugio v Tisé.

Evropská sonda Rosetta si připsala hned několik prvenství. Tím nejzásadnějším bylo úspěšné přistání jejího modulu Philae na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko v listopadu 2014. To ale nebylo všechno. Celou mimořádně úspěšnou misi sondy Rosetta pro vás zrekapituluje popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Ve čtvrtek 20. února v Teplicích. Koná se v teplickém planetáriu!

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

kryptoměny, tvorba www stránek Liberec: jezek-web.com