Ústí nad Labem

22. dubna

 

 

Grónsko je autonomní součástí Dánského království. Asi šestina z jeho 57 tisíc obyvatel jsou Dánové, ostatní jsou potomky Inuitů, kteří do Grónska přišli před 4,5 tisíci lety z Asie. Od roku 1979 má Grónsko samosprávu, podstatně prohloubenou v roce 2009, a od roku 1985 vlastní červenobílou vlajku, která symbolizuje slunce a pevninský ledovec. V současnosti se připravuje první grónská „ústava“, která umožní místním obyvatelům vyhlásit referendum o nezávislosti země na Dánsku. Do kavárny a restaurace Refugio v Tisé přijede ve čtvrtek 24. dubna o Grónsku vyprávět PhDr. Ing. Zdeněk Lyčka, filolog, publicista, překladatel a cestovatel, bývalý velvyslanec v Dánsku a pořadatel Arktického festivalu.

Pravěké bronzové vědro nalezené na Pardubicku obsahovalo kdysi nápoj z prosa s přídavkem různých bylin. Toto zjištění stálo u počátku projektu zážitkové archeologie, jehož výsledkem je mj. i novodobý produkt – prosné pivo Sluneční Bárka. O historii nálezu, který inspiroval i současné pivovarníky, budou v úterý 22. dubna v ústeckém muzeu vyprávět archeolog PhDr. Jan Jílek, Ph.D. z Východočeského muzea v Pardubicích a Ústavu archeologie a muzeologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a také historik a ředitel pardubického muzea Mgr. Tomáš Libánek. Těšte se na ochutnávku! K vidění bude i replika samotného bronzového vědra.

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

jak koupit bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com