Děčín

23. ledna

 

 

V Labských pískovcích se nacházejí stovky jeskyní, které dosud nebyly podrobněji zmapovány. Jsou to podzemní světy, které díky unikátním podmínkám umožňují přežívání řadě živočichů a uchovávají v sobě tisíce let staré záznamy o minulosti zdejší krajiny. Navštívíme je spolu s Mgr. Jaroslavem Kuklou, Ph.D. z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK, zároveň horolezcem a speleologem, který se jejich průzkumu věnuje více než 20 let. Přijďte si jej poslechnout ve čtvrtek 23. ledna do děčínské kavárny Coffee & Books.

Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

kurz BTC, webdesign Liberec: jezek-web.com