Nová Guinea jako ráj antropologů, Malý princ a květiny na mapách

Nová Guinea je velký ostrov severně od Austrálie. Západní půlka patří Indonésii a východní je samostatným státem, který nese název Papua-Nová Guinea. Geograficky patří ostrov do oblasti, označované jako Melanésie. O Nové Guineji se někdy s nadsázkou říká, že jde o region s největší hustotou antropologů na světě. Proč právě Papuánci jsou tak často objektem antropologických výzkumů? To nám 14. listopadu na Café Nobel v Ústí nad Labem vysvětlil kulturolog a kulturní antropolog Martin Soukup z Katedry teorie kultury Filozofické fakulty UK v Praze.

Druhým hostem večera byl kartograf, geograf a kulturní antropolog Jan Daniel Bláha z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Svoje povídání zahájili pánové společným čtením z Malého prince Antoina de Saint-Exupéryho. Malý princ navštíví při svých cestách i planetku, kde žije zeměpisec. Toho velice zajímá planetka, odkud pochází Malý princ, a rád by si o ní něco poznamenal – zájem má ale jen o sopky a vůbec ho nezajímají tak pomíjivé věci, jako je Princova květina. „My nezaznamenáváme květiny," řekne zeměpisec Malému princi a vysvětlí i proč: „Protože květiny jsou pomíjející." Obyvatelé Nové Guineje to ale vidí jinak.

Antropolog Martin Soukup byl na Nové Guineji dvakrát. Jak říká, je to oblast velmi různorodá a pestrá, kulturně i jazykově, a proto tolik přitahuje antropology z celého světa. On sám se při svých návštěvách věnoval nejen navazování kontaktů, pozorování a rozhovorům, ale hlavně tzv. vizuální antropologii – sbíral kresby papuánských školáků na předem stanovená témata. Chtěl vědět, jak vidí sebe sama, svou rodinu, vesnici i její budoucnost.

Velmi zajímavé pro něj byly především kresby, zachycující obec, ve které výzkum probíhal. Často šlo v podstatě o mentální mapy, projekci klíčových míst a významných orientačních bodů s popiskami, mezi kterými skoro nikdy nechyběly právě květiny – něco, co bychom my do svých mentálních map nejspíš nezaznamenali. Na Nové Guineji jsou ale důležitými orientačními body. Bývají totiž vysazovány na hranicích pozemků a označují jejich vlastnictví.

Martina Soukupa mapy papuánských vesničanů zaujaly natolik, že navázal spolupráci s kartografem Janem Danielem Bláhou. Chystají se v této věci i nadále spolupracovat a srovnávat mentální mapy nejen papuánských a českých školáků, ale i školáků z dalších zemí světa. Očekávají, že tak dospějí k zajímavým závěrům.

Ne všichni totiž vidíme svět stejně. Někteří z nás jsou spíš suchopární geografové, ale je mezi námi i spousta Malých princů. Kde jich žije víc a kde méně?

Zvukový záznam povídání Martina Soukupa a Jana Daniela Bláhy si můžete poslechnout zde.

Frederik Velinský