19.12.2024
Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany
12.12.2024
Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.
Nová Guinea je velký ostrov severně od Austrálie. Západní půlka patří Indonésii a východní je samostatným státem, který nese název Papua-Nová Guinea. Geograficky patří ostrov do oblasti, označované jako Melanésie. O Nové Guineji se někdy s nadsázkou říká, že jde o region s největší hustotou antropologů na světě. Proč právě Papuánci jsou tak často objektem antropologických výzkumů? To nám 14. listopadu na Café Nobel v Ústí nad Labem vysvětlil kulturolog a kulturní antropolog Martin Soukup z Katedry teorie kultury Filozofické fakulty UK v Praze.
Druhým hostem večera byl kartograf, geograf a kulturní antropolog Jan Daniel Bláha z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Svoje povídání zahájili pánové společným čtením z Malého prince Antoina de Saint-Exupéryho. Malý princ navštíví při svých cestách i planetku, kde žije zeměpisec. Toho velice zajímá planetka, odkud pochází Malý princ, a rád by si o ní něco poznamenal – zájem má ale jen o sopky a vůbec ho nezajímají tak pomíjivé věci, jako je Princova květina. „My nezaznamenáváme květiny," řekne zeměpisec Malému princi a vysvětlí i proč: „Protože květiny jsou pomíjející." Obyvatelé Nové Guineje to ale vidí jinak.
Antropolog Martin Soukup byl na Nové Guineji dvakrát. Jak říká, je to oblast velmi různorodá a pestrá, kulturně i jazykově, a proto tolik přitahuje antropology z celého světa. On sám se při svých návštěvách věnoval nejen navazování kontaktů, pozorování a rozhovorům, ale hlavně tzv. vizuální antropologii – sbíral kresby papuánských školáků na předem stanovená témata. Chtěl vědět, jak vidí sebe sama, svou rodinu, vesnici i její budoucnost.
Velmi zajímavé pro něj byly především kresby, zachycující obec, ve které výzkum probíhal. Často šlo v podstatě o mentální mapy, projekci klíčových míst a významných orientačních bodů s popiskami, mezi kterými skoro nikdy nechyběly právě květiny – něco, co bychom my do svých mentálních map nejspíš nezaznamenali. Na Nové Guineji jsou ale důležitými orientačními body. Bývají totiž vysazovány na hranicích pozemků a označují jejich vlastnictví.
Martina Soukupa mapy papuánských vesničanů zaujaly natolik, že navázal spolupráci s kartografem Janem Danielem Bláhou. Chystají se v této věci i nadále spolupracovat a srovnávat mentální mapy nejen papuánských a českých školáků, ale i školáků z dalších zemí světa. Očekávají, že tak dospějí k zajímavým závěrům.
Ne všichni totiž vidíme svět stejně. Někteří z nás jsou spíš suchopární geografové, ale je mezi námi i spousta Malých princů. Kde jich žije víc a kde méně?
Zvukový záznam povídání Martina Soukupa a Jana Daniela Bláhy si můžete poslechnout zde.
Frederik Velinský
© 2012 UJEP |