Teplice

17. ledna

 
Aktuality

12.02.2019

Andrew Feustel: S Krtečkem ve vesmíru

Půl roku strávil americký astronaut Andrew Feustel na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS ve společnosti české pohádkové postavičky – Krtečka. Viděli spolu 3152 východů Slunce a volným vesmírem uletěli 134 miliony kilometrů. Co dalšího spolu zažili? O tom bude v úterý 12. února na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Bárka vyprávět odborník na kosmonautiku Milan HalousekČeské kosmické kanceláře.


17.01.2019

Jak rostliny zabydlily souš?

Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava VosolsoběPřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

Jaderný fyzik

 

Po studiu jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci, které se zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty, která vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři lze takovou hmotu získat při srážkách těžkých jader na velmi vysoké energii (rychlosti blízké rychlosti světla). Druhou oblastí jeho zájmu je využití protonů urychlených na tyto energie pro tříštění těžkých jader a produkci intenzivních toků neutronů, které lze využít ke spalování jaderného odpadu.

Vladimír Wagner také přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zajímá se o energetiku; je členem Komise pro energetiku AV ČR. Snaží se o popularizaci vědy, především jaderné a částicové fyziky, astrofyziky nebo kosmologie, jaderné techniky a energetiky – hojně přednáší pro veřejnost a píše články především pro popularizační web Osel, časopisy Kozmos, Vesmír a další.

V roce 2015 mu v nakladatelství Novela bohemica vyšla kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět. Podílel se také na sborníku Něco se muselo stát: Nová kniha proměn (2014 – ed. Václav Cílek) a na publikaci Perspektivy české energetiky: Současnost a budoucnost (2014 – Dana Drábová, Václav Pačes a kol.), vydaných stejným nakladatelstvím.

Amatérsky se zajímá o astronomii a kosmonautiku a rád čte science-fiction.

 

Zdroj: Domovská stránka Vladimíra Wagnera na webu ÚJF

 

Foto: archiv Vladimíra Wagnera

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP