Děčín

28. ledna (?)

 
Aktuality

17.12.2020

Těžba uhlí na Islandu. Země ohně a ledu v miocénu a dnes

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.


26.11.2020

Ve světě skutečné science fiction

Čtou a píšou vědci science fiction? Jak se vyvíjel vztah vědy a vědecko-fantastické literatury? Nakolik se spisovatelé inspirují skutečnou vědou a jak (ne)úspěšně ji zobrazují? Bioložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a editorka science fiction Julie NovákováPřírodovědecké fakulty UK v Praze představí ve čtvrtek 26. listopadu (mimořádně on-line) společnou historii sci-fi a vědy, možné přínosy sci-fi pro vědu, vlastní vědeckou inspiraci pro sci-fi příběhy i projekty představující vědu fantastickým pohledem science fiction.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

Jaderný fyzik

 

Po studiu jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci, které se zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty, která vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři lze takovou hmotu získat při srážkách těžkých jader na velmi vysoké energii (rychlosti blízké rychlosti světla). Druhou oblastí jeho zájmu je využití protonů urychlených na tyto energie pro tříštění těžkých jader a produkci intenzivních toků neutronů, které lze využít ke spalování jaderného odpadu.

Vladimír Wagner také přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zajímá se o energetiku; je členem Komise pro energetiku AV ČR. Snaží se o popularizaci vědy, především jaderné a částicové fyziky, astrofyziky nebo kosmologie, jaderné techniky a energetiky – hojně přednáší pro veřejnost a píše články především pro popularizační web Osel, časopisy Kozmos, Vesmír a další.

V roce 2015 mu v nakladatelství Novela bohemica vyšla kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět. Podílel se také na sborníku Něco se muselo stát: Nová kniha proměn (2014 – ed. Václav Cílek) a na publikaci Perspektivy české energetiky: Současnost a budoucnost (2014 – Dana Drábová, Václav Pačes a kol.), vydaných stejným nakladatelstvím.

Amatérsky se zajímá o astronomii a kosmonautiku a rád čte science-fiction.

 

Zdroj: Domovská stránka Vladimíra Wagnera na webu ÚJF

 

Foto: archiv Vladimíra Wagnera

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP