Teplice

16. září

 

 
Aktuality

16.09.2021

125 let objevu radioaktivity

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.


09.09.2021

Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

Jaderný fyzik

 

Po studiu jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci, které se zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty, která vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři lze takovou hmotu získat při srážkách těžkých jader na velmi vysoké energii (rychlosti blízké rychlosti světla). Druhou oblastí jeho zájmu je využití protonů urychlených na tyto energie pro tříštění těžkých jader a produkci intenzivních toků neutronů, které lze využít ke spalování jaderného odpadu.

Vladimír Wagner také přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zajímá se o energetiku; je členem Komise pro energetiku AV ČR. Snaží se o popularizaci vědy, především jaderné a částicové fyziky, astrofyziky nebo kosmologie, jaderné techniky a energetiky – hojně přednáší pro veřejnost a píše články především pro popularizační web Osel, časopisy Kozmos, Vesmír a další.

V roce 2015 mu v nakladatelství Novela bohemica vyšla kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět. Podílel se také na sborníku Něco se muselo stát: Nová kniha proměn (2014 – ed. Václav Cílek) a na publikaci Perspektivy české energetiky: Současnost a budoucnost (2014 – Dana Drábová, Václav Pačes a kol.), vydaných stejným nakladatelstvím.

Amatérsky se zajímá o astronomii a kosmonautiku a rád čte science-fiction.

 

Zdroj: Domovská stránka Vladimíra Wagnera na webu ÚJF

 

Foto: archiv Vladimíra Wagnera

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP