Děčín

26. září

 

 

Labské pískovce, resp. České Švýcarsko, je velice známá oblast – zvlášť co se týče jejího turistického využití. Málokdo však ví, jaká území v sobě zahrnuje a jaké druhy ptáků (a nejen těch) v ní žijí. Je to území, které prodělalo a dodnes prodělává výrazné změny, jeho tvář se mění takřka před očima. Tento zajímavý svět navštívíme v úterý 26. září v děčínské kavárně Coffee & Books společně se zoologem a ornitologem Ing. Pavlem Bendou, Ph.D.

Čas automaticky přijímáme jako cosi, co plyne nezávisle na nás samotných. Je tomu skutečně tak? Kde se čas bere? Lze ovlivnit chod času? Jsou možné cesty do minulosti a budoucnosti? Kdy přestává mít čas smysl? Jaký je význam času při vzniku vesmíru a může být čas kvantovaný? Ve čtvrtek 21. září vás na teplické hvězdárně čeká nadčasové setkání s fyzikem a astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. z pražského ČVUT a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy – a společná cesta za poznáváním tajemství času.

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

Jaderný fyzik

 

Po studiu jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci, které se zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty, která vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři lze takovou hmotu získat při srážkách těžkých jader na velmi vysoké energii (rychlosti blízké rychlosti světla). Druhou oblastí jeho zájmu je využití protonů urychlených na tyto energie pro tříštění těžkých jader a produkci intenzivních toků neutronů, které lze využít ke spalování jaderného odpadu.

Vladimír Wagner také přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zajímá se o energetiku; je členem Komise pro energetiku AV ČR. Snaží se o popularizaci vědy, především jaderné a částicové fyziky, astrofyziky nebo kosmologie, jaderné techniky a energetiky – hojně přednáší pro veřejnost a píše články především pro popularizační web Osel, časopisy Kozmos, Vesmír a další.

V roce 2015 mu v nakladatelství Novela bohemica vyšla kniha Fukušima I poté: Cesta od havárie k rekonstrukci, důsledky a dopady pro Japonsko i svět. Podílel se také na sborníku Něco se muselo stát: Nová kniha proměn (2014 – ed. Václav Cílek) a na publikaci Perspektivy české energetiky: Současnost a budoucnost (2014 – Dana Drábová, Václav Pačes a kol.), vydaných stejným nakladatelstvím.

Amatérsky se zajímá o astronomii a kosmonautiku a rád čte science-fiction.

 

Zdroj: Domovská stránka Vladimíra Wagnera na webu ÚJF

 

Foto: archiv Vladimíra Wagnera

bitcoin cz, tvorba www stránek Liberec: jezek-web.com