Ústí nad Labem

3. července

 

 

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Egyptolog a archeolog

Dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde kdysi se svými studii egyptologie, pravěké a raně středověké archeologie začínal. Od roku 1991 se pravidelně účastní archeologických výzkumů v Egyptě. Po studiu egyptologie v Hamburku v roce 1997 obhájil doktorát, v roce 2002 se habilitoval pro obor egyptologie a v roce 2009 byl pro tento obor jmenován profesorem.

V letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania v USA. V roce 2014 byl hostujícím profesorem na American University v Káhiře. Působil i na dalších univerzitách v Evropě i zámoří.

V současnosti vede české archeologické výzkumy v Egyptě a Súdánu, přičemž těžiště jeho činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v egyptském Abúsíru. Zabývá se historií a archeologií 3. tisíciletí před Kristem, ale také vztahem člověka a krajiny ve starověku a vývojem a kolapsem komplexních společností.

Je spoluzakladatelem thinktanku Equilibrium a zakladatelem platformy Komplexní společnosti. Je také členem Učené společnosti ČR, Mezinárodní egyptologické asociace, American Schools of Oriental Research, American Research Center in Egypt a newyorského Explorers Club. V roce 2019 mu bylo uděleno nejvyšší české vědecké ocenění – Česká hlava. Od roku 2022 je na Univerzitě Karlově koordinátorem vědecko-výzkumného programu Cooperatio pro vědní oblast archeologie.

Na motivy jeho knihy Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají byl natočen a v roce 2022 do kin uveden film režiséra Petra Horkého Civilizace. Dobrá zpráva o konci světa.

Výběr z publikací Miroslava Bárty v češtině:

• Sinuhetův útěk z Egypta. Egypt a Syropalestina v době Abrahamově (1999)
• Satelitní atlas pyramid. Abú Ghuráb, Abúsír, Sakkára, Dahšúr (s Vladimírem Brůnou, 2006)
• Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti (s Petrem Pokorným, 2008)
• Život a smrt ve stínu pyramid. Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše (2008)
• Plavci v písku. K neolitickým počátkům staroegyptské mytologie a symbolismu (s Martinem Frouzem, 2010)
• Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností (s Martinem Kovářem, 2011)
• Civilizace a dějiny. Historie světa pohledem dvaceti vědců (s Martinem Kovářem, 2013)
• Kolaps neznamená konec (s Tomášem Turečkem, 2013)
• Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace (s Martinem Kovářem a Otakarem Foltýnem, 2015)
• Na rozhraní. Krize a proměny současného světa (s Martinem Kovářem a Otakarem Foltýnem, 2016)
• Příběh civilizace (2016)
• Lidé a dějiny. K roli osobnosti v historii v multidisciplinární perspektivě (s Martinem Kovářem, 2017)
• Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají (2021)
• Tutanchamon. Století záhad a objevů (2022)

kryptoměny, webdesign Liberec: jezek-web.com