Děčín
23. března
23.03.2023
Fascinující a záhadné: obrazce na planině Nazca
V jižní části Peru, nedaleko břehů Tichého oceánu, se po tisíc let rozvíjela kultura Nazca. Do světového povědomí se zapsala svými záhadnými geoglyfy, obřími obrazci a liniemi v poušti, které již sto let vzbuzují pozornost vědců i široké veřejnosti. O jihoamerické kultuře Nazca bude ve čtvrtek 23. března v děčínské kavárně Coffee & Books přednášet iberoamerikanistka Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
16.03.2023
Smrt v přímém přenosu – unikátní důkaz ve fosilním záznamu
Nauka o fosilních stopách, tzv. ichnologie, studuje zkamenělé pozůstatky po činnosti dávných živočichů: šlépěje, doupata, stopy po lezení a podobně. Jen výjimečně se na konci takové stopy najde i její zkamenělý původce. Tato tzv. mortichnia, stopy umírání a vlastní smrti živočichů, vám ve čtvrtek 16. března ve své přednášce na teplické hvězdárně představí paleontolog Ing. Richard Pokorný, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Kde je možné mortichnia nalézt a co nám vyprávějí za příběhy?
Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Egyptolog a archeolog
Dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde kdysi se svými studii egyptologie, pravěké a raně středověké archeologie začínal. Od roku 1991 se pravidelně účastní archeologických výzkumů v Egyptě. Po studiu egyptologie v Hamburku v roce 1997 obhájil doktorát, v roce 2002 se habilitoval pro obor egyptologie a v roce 2009 byl pro tento obor jmenován profesorem.
V letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania v USA. V roce 2014 byl hostujícím profesorem na American University v Káhiře. Působil i na dalších univerzitách v Evropě i zámoří.
V současnosti vede české archeologické výzkumy v Egyptě a Súdánu, přičemž těžiště jeho činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v egyptském Abúsíru. Zabývá se historií a archeologií 3. tisíciletí před Kristem, ale také vztahem člověka a krajiny ve starověku a vývojem a kolapsem komplexních společností.
Je spoluzakladatelem thinktanku Equilibrium a zakladatelem platformy Komplexní společnosti. Je také členem Učené společnosti ČR, Mezinárodní egyptologické asociace, American Schools of Oriental Research, American Research Center in Egypt a newyorského Explorers Club. V roce 2019 mu bylo uděleno nejvyšší české vědecké ocenění – Česká hlava. Od roku 2022 je na Univerzitě Karlově koordinátorem vědecko-výzkumného programu Cooperatio pro vědní oblast archeologie.
Na motivy jeho knihy Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají byl natočen a v roce 2022 do kin uveden film režiséra Petra Horkého Civilizace. Dobrá zpráva o konci světa.
Výběr z publikací Miroslava Bárty v češtině:
- Sinuhetův útěk z Egypta. Egypt a Syropalestina v době Abrahamově (1999)
- Satelitní atlas pyramid. Abú Ghuráb, Abúsír, Sakkára, Dahšúr (s Vladimírem Brůnou, 2006)
- Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti (s Petrem Pokorným, 2008)
- Život a smrt ve stínu pyramid. Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše (2008)
- Plavci v písku. K neolitickým počátkům staroegyptské mytologie a symbolismu (s Martinem Frouzem, 2010)
- Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností (s Martinem Kovářem, 2011)
- Civilizace a dějiny. Historie světa pohledem dvaceti vědců (s Martinem Kovářem, 2013)
- Kolaps neznamená konec (s Tomášem Turečkem, 2013)
- Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace (s Martinem Kovářem a Otakarem Foltýnem, 2015)
- Na rozhraní. Krize a proměny současného světa (s Martinem Kovářem a Otakarem Foltýnem, 2016)
- Příběh civilizace (2016)
- Lidé a dějiny. K roli osobnosti v historii v multidisciplinární perspektivě (s Martinem Kovářem, 2017)
- Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají (2021)
- Tutanchamon. Století záhad a objevů (2022)
