Lesk a bída detektoringu: Archeologie a detektory kovů

V dějinách archeologie najdeme jen málo momentů, kdy měl nástup nové technologie tak zásadní dopad na vývoj celého oboru, jako v případě nástupu detektorů kovů. Nebyla to však technologie samotná, ale především její snadná dostupnost a následné masové rozšíření ve velmi krátkém čase. O objevech i problémech, které to přineslo, bude ve čtvrtek 6. října na dalším Café Nobel v restauraci a kavárně Refugio v Tisé povídat Mgr. Jan Mařík, Ph.D., ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

Již na počátku devadesátých let minulého století bylo zřejmé, že detektory kovů výrazně pozmění dosavadní představy o řadě období. Kovové artefakty, které do té doby patřily mezi exkluzivní položky nálezových fondů, se však ocitly nikoli v rukou profesionálních a archeologů, ale disponovali s nimi nejprve stovky, posléze tisíce osob bez jakékoli odborné zkušenosti. Jedinečné archeologické nálezy se tak objevují na burzách a aukcích, aby posléze zmizely v soukromých sbírkách zbavené informační hodnoty bez naděje na jejich odborné vyhodnocení.

Velmi záhy se ukázalo, že výsadní postavení profesionálních archeologů při vyhledávání archeologických nálezu je pouze na papíře. Zároveň státní aparát není schopen adekvátně stíhat tisíce osob každodenně porušujících zákon. Archeologové proto začali hledat cesty, jak zachránit alespoň část nenávratně mizícího archeologického dědictví. Od zoufalých pokusů nakupovat artefakty přímo na burzách, přes dokumentaci soukromých sbírek vedla cesta ke spolupráci a zapojení relativně malé části detektorářské komunity přímo do archeologických výzkumů.

Přínos těchto dobrovolných spolupracovníků pro poznání i záchranu archeologického dědictví je zřejmý. Nicméně ani tato cesta není zcela bez překážek. Naráží na personální, technické i legislativní limity. Bohužel stále existuje i mnohem početnější skupina uživatelů detektorů kovů, pod jejichž rukama mizí ročně z naší krajiny desítky tisíc archeologických nálezů.

Přednáška archeologa Jana Maříka v Tisé začne jako obvykle v 18:30.

Kavárna a restaurace Refugio se nachází u paty hlavní přístupové cesty do Tiských stěn, naproti kostelu sv. Anny (viz mapa). Do Tisé se dostanete linkovým autobusem č. 452 z Ústí nad Labem (směr Bahratal; odjezd od divadla v 17:35). Od zastávky Tisá, rozcestí Sněžník (příjezd 18:06) dojdete ke kostelu asi za 5 minut. Zpáteční spoje odjíždějí z Tisé ve 20:49 a 21:59.

Ilustrační foto v abstraktu Pixabay.com

Foto v článku: Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.