21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce 1993 obhájil titul kandidáta věd pod vedením předního českého odborníka na meteory Zdeňka Ceplechy.
V současnosti pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, konkrétně na jeho pracovišti v Ondřejově, kde se zabývá zejména výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. Je nejbližším spolupracovníkem jiného českého odborníka na tuto problematiku Pavla Spurného.
Tématem vědeckých prací Jiřího Borovičky je meteorická fyzika a astronomie, zejména spektroskopie meteorů. Zabývá se fyzikou průletu meteorů zemskou atmosférou, ale také strukturou a chemickým složením meteoroidů. Objevil nízko- a vysokoteplotní složky záření meteorů. Věnoval se také tzv. záření dlouhotrvajících stop meteorů. Zásadní měrou se podílel na analýze bolidu Morávka v roce 2000.
V roce 1997 obdržel medaili Učené společnosti v kategorii mladých vědeckých pracovníků za objevné práce z oblasti záření meteoroidů. V roce 2002 dostal Prémii Otto Wichterleho, kterou uděluje Akademická rada Akademie věd ČR.
Zdroje a další informace:
Wikipedie, heslo Jiří Borovička
Osobní stránky Jiřího Borovičky
Foto: Astronomický ústav AV ČR
© 2012 UJEP |