Filipíny na prodej: hřebíky, kameny a tři tečky

Cestovní ruch se dlouhodobě významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu řady států světa. Zatímco nasycení bohatých států turisty již přesahuje únosnou úroveň, zejména rozvojové státy vnímají cestovní ruch stále jako významnou ekonomickou příležitost. Základním cílem je přimět zahraničního turistu do daného státu přijet, často ve spojení se sportovními či kulturními akcemi, a pak ho zbavit přebytečných financí. Kulturní geograf Jan Daniel Bláha a kulturní antropolog Martin Soukup představí tento model ve čtvrtek 18. července v rámci své přednášky na teplické hvězdárně na příkladu Filipín.

PhDr. RNDr. Jan Daniel Bláha, Ph.D. z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzity Palackého v Olomouci a doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D. z Univerzity Karlovy v Praze a také z olomoucké Univerzity Palackého prováděli v rámci projektu Sinofonní příhraničí kulturně-antropologický výzkum na Filipínách v dubnu 2019. Kromě zážitků z terénního výzkumu a cest po ostrově Luzon se od nich dozvíte, jak Filipínci prodávají (nejen) vizuálně atraktivní místa a jak podobným způsobem nakládají s významnými událostmi lidských dějin. V neposlední řadě vám na filipínském příkladu vysvětlí, co to znamená prodávat kulturní dědictví – a co znamenají ony tři tečky. A jak do toho všeho promlouvají Číňané?

Přednáška se uskuteční v prostorách hvězdárny na Písečném vrchu v Teplicích v obvyklém čase – v 18 hodin.

Foto v hlavičce: Tatérka z filipínské vesnice Buscalan při práci. Kredit: Lee, Flickr.com, CC BY 2.0.

Foto v článku: Křižování pro turisty. Velký pátek ve filipínském San Fernandu. Kredit: Marcel Baptiste, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.5.