23.01.2025
Neznámé podzemní světy Labských pískovců
16.01.2025
Putování za blesky Sluneční soustavou
Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!
V dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.
Pohřeb na posvěcené půdě hřbitova si v oněch dobách zasloužil především řádný křesťan, který vedl bohabojný život. Stačilo málo a mrtvý se ocitl v nedůstojném hrobě za hřbitovní zdí, v horším případě dokonce někde u popraviště nebo na mrchovišti mezi zdechlinami zvířat. Posmrtná izolace a ponížení čekaly nejen na popravené zločince, ale i na sebevrahy, cizince, jinověrce, nemanželské děti, osoby nepokřtěné či exkomunikované z církve. K bezectnému pohřbu někdy dokonce stačilo, že zesnulá osoba za svého života vedla nemravný a rozmařilý život, případně vzbuzovala mezi lidmi odpor či strach.
Pavlína Mašková, pracovnice Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, se ve svém povídání věnovala i zvláštnímu archeologickému podoboru – tzv. archeologii popravišť. Badatelé, v současné době především v Polsku, provádějí systematické výzkumy v okolí šibenic a zkoumají způsob zacházení s těly popravených zločinců.
Zvláštním jevem, který se někdy u bezectných pohřbů středověku a raného novověku objevuje, jsou tzv. protivampyrické zásahy, kdy jsou mrtvým oddělovány končetiny či hlavy, svazovány ruce, hruď je probodena kůlem, případně jsou pohřbeni v nedůstojné poloze na břiše atd. To všechno kvůli tomu, aby se pohřbený mrtvý nemohl jako tzv. revenant vrátit do světa živých a škodit jim. V Čelákovicích u Prahy se dokonce kdysi našlo celé „pohřebiště vampýrů“ z raného středověku – alespoň se tak tradičně označuje. Podle názorů Pavlíny Maškové je však pravděpodobnější, že se jedná o těla popravenců z mnohem mladšího období.
Ať už je to jakkoliv, otázka interpretace zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích zůstává jedním z řady dosud nedořešených témat, s nimiž se potýká středověká archeologie.
Frederik Velinský
© 2012 UJEP |