Ústí nad Labem

14. listopadu

 

 
Aktuality

14.11.2024

BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění

Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.


24.10.2024

O kamenných (smírčích) křížích na Ústecku a Děčínsku

Proč kamenné kříže oblouznily tolik badatelů? Jsou všechny „tajemné“ nebo se u některých lze dopátrat jejich příběhu? A proč by měly zůstat stát, kde stojí?... Pouť po křížích z Ústecka a Děčínska podnikneme spolu s regionální historičkou Mgr. Natalií Belisovou. Koná se ve čtvrtek 24. října v kavárně a restauraci Refugio v Tisé.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.11. 2013

Vydědenci až za hrob – v lounské knihovně

Die_Elster_auf_dem_GalgenV dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.

Pohřeb na posvěcené půdě hřbitova si v oněch dobách zasloužil především řádný křesťan, který vedl bohabojný život. Stačilo málo a mrtvý se ocitl v nedůstojném hrobě za hřbitovní zdí, v horším případě dokonce někde u popraviště nebo na mrchovišti mezi zdechlinami zvířat. Posmrtná izolace a ponížení čekaly nejen na popravené zločince, ale i na sebevrahy, cizince, jinověrce, nemanželské děti, osoby nepokřtěné či exkomunikované z církve. K bezectnému pohřbu někdy dokonce stačilo, že zesnulá osoba za svého života vedla nemravný a rozmařilý život, případně vzbuzovala mezi lidmi odpor či strach.

Pavlína Mašková, pracovnice Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, se ve svém povídání věnovala i zvláštnímu archeologickému podoboru – tzv. archeologii popravišť. Badatelé, v současné době především v Polsku, provádějí systematické výzkumy v okolí šibenic a zkoumají způsob zacházení s těly popravených zločinců.

Zvláštním jevem, který se někdy u bezectných pohřbů středověku a raného novověku objevuje, jsou tzv. protivampyrické zásahy, kdy jsou mrtvým oddělovány končetiny či hlavy, svazovány ruce, hruď je probodena kůlem, případně jsou pohřbeni v nedůstojné poloze na břiše atd. To všechno kvůli tomu, aby se pohřbený mrtvý nemohl jako tzv. revenant vrátit do světa živých a škodit jim. V Čelákovicích u Prahy se dokonce kdysi našlo celé „pohřebiště vampýrů“ z raného středověku – alespoň se tak tradičně označuje. Podle názorů Pavlíny Maškové je však pravděpodobnější, že se jedná o těla popravenců z mnohem mladšího období.

Ať už je to jakkoliv, otázka interpretace zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích zůstává jedním z řady dosud nedořešených témat, s nimiž se potýká středověká archeologie.

 

Přednášku Pavlíny Maškové „Vyděděnci až za hrob“ i s následnou besedou si můžete poslechnout zde.

 

Frederik Velinský


  © 2012 UJEP