27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Narodil se 3. září 1941 v Pelhřimově, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Ve Fyziologickém ústavu AV ČR se zabývá v Oddělení buněčné neurofyziologie farmakologií a biofyzikou buněčných membrán hlavně na nervových synapsích. Přednáší fyziologii a neurofyziologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (kde byl v letech 1994-1997 vedoucím Katedry Fyziologie živočichů a vývojové biologie), dále na Lékařské univerzitě v Severní Karolině, Kalifornii a na Kazaňské lékařské univerzitě (kde dostal čestný doktorát).
V mezinárodních časopisech publikoval přes 240 vědeckých prací citovaných víc než 3600 krát, vesměs s vynikající odezvou u jeho kolegů, včetně několika nositelů Nobelovy ceny. Vedle článků o nekvantovém vylučování neuropřenašečů, o práci lidského svalu a působení plynného hormonu oxidu dusnatého, jsou nejznámější jeho publikace z oblasti mikroelektrod v mozku (ty jsou zařazeny mezi citační klasiky). Také přednáší a publikuje články rozdílech v nervové soustavě mezi pohlavími a o vztahu vědy a biblického pohledu na svět a život.
Studoval hru na housle na pražské konzervatoři, byl primáriem Kvarteta Heroldova klubu komorní hudby a nyní příležitostně vystupuje se známým houslistou a primáriem Foerstrova tria Stanislavem Srpem.