Ústí nad Labem

3. července

 

 
Aktuality

03.07.2025

Tibet ve 21. století

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila PtáčkováOrientálního ústavu Akademie věd České republiky.


12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

22.09. 2022

Od egyptománie k egyptologii: cesta k rozluštění egyptských hieroglyfů

Před 200 lety položil Jean-François Champollion základy k odhalení skutečné povahy egyptského písma. Cesta k rozluštění hieroglyfů však začala dávno před jeho narozením, objevením Hórapollónovy Hieroglyphiky na počátku 15. století. Toto dílo však způsobilo zmatek v hlavách luštitelů, když zaselo falešnou víru o symbolické povaze znaků. O historii luštění hieroglyfů bude ve čtvrtek 22. září v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze.

Víra, že Hieroglyphika představuje klíč k rozluštění egyptského písma a s ním i záhad egyptské civilizace, vedla celou řadu učenců ke snaze stát se prvními komu se to podaří. Způsob, jakým Egypťan Hórapollón ve 4. století n. l. vysvětloval jednotlivé znaky, posílil přesvědčení o symbolické povaze hieroglyfů. V době objevení Rosettské desky (1799) proto jen málokdo přistupoval k egyptskému písmu jako ke způsobu zápisu řeči – a to ještě takoví většinou pracovali s démotickou, nikoli egyptskou verzí textu.

Jean-François Champollion tak ve své práci sice mohl vycházet z díla svých předchůdců, musel však také čelit obrovským předsudkům o povaze hieroglyfického písma. Přednáška Renaty Landgráfové v děčínské kavárně Coffee & Books bude věnována historii luštění hieroglyfů od objevu Hieroglyphiky až po samotné odhalení skutečné povahy egyptského písma. Začátek je v 19 hodin.

Ilustrační fotografie v abstraktu: Pixabay.com

Obrázek v článku: Portrét Jeana-Françoise Champolliona od francouzského malíře Léona Cognieta (1831). Musée du Louvre, via Wikimedia Commons, volné dílo


  © 2012 UJEP