Děčín

23. ledna

 

 
Aktuality

23.01.2025

Neznámé podzemní světy Labských pískovců

V Labských pískovcích se nacházejí stovky jeskyní, které dosud nebyly podrobněji zmapovány. Jsou to podzemní světy, které díky unikátním podmínkám umožňují přežívání řadě živočichů a uchovávají v sobě tisíce let staré záznamy o minulosti zdejší krajiny. Navštívíme je spolu s Mgr. Jaroslavem Kuklou, Ph.D.Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK, zároveň horolezcem a speleologem, který se jejich průzkumu věnuje více než 20 let. Přijďte si jej poslechnout ve čtvrtek 23. ledna do děčínské kavárny Coffee & Books.


16.01.2025

Putování za blesky Sluneční soustavou

Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

22.09. 2022

Od egyptománie k egyptologii: cesta k rozluštění egyptských hieroglyfů

Před 200 lety položil Jean-François Champollion základy k odhalení skutečné povahy egyptského písma. Cesta k rozluštění hieroglyfů však začala dávno před jeho narozením, objevením Hórapollónovy Hieroglyphiky na počátku 15. století. Toto dílo však způsobilo zmatek v hlavách luštitelů, když zaselo falešnou víru o symbolické povaze znaků. O historii luštění hieroglyfů bude ve čtvrtek 22. září v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze.

Víra, že Hieroglyphika představuje klíč k rozluštění egyptského písma a s ním i záhad egyptské civilizace, vedla celou řadu učenců ke snaze stát se prvními komu se to podaří. Způsob, jakým Egypťan Hórapollón ve 4. století n. l. vysvětloval jednotlivé znaky, posílil přesvědčení o symbolické povaze hieroglyfů. V době objevení Rosettské desky (1799) proto jen málokdo přistupoval k egyptskému písmu jako ke způsobu zápisu řeči – a to ještě takoví většinou pracovali s démotickou, nikoli egyptskou verzí textu.

Jean-François Champollion tak ve své práci sice mohl vycházet z díla svých předchůdců, musel však také čelit obrovským předsudkům o povaze hieroglyfického písma. Přednáška Renaty Landgráfové v děčínské kavárně Coffee & Books bude věnována historii luštění hieroglyfů od objevu Hieroglyphiky až po samotné odhalení skutečné povahy egyptského písma. Začátek je v 19 hodin.

Ilustrační fotografie v abstraktu: Pixabay.com

Obrázek v článku: Portrét Jeana-Françoise Champolliona od francouzského malíře Léona Cognieta (1831). Musée du Louvre, via Wikimedia Commons, volné dílo


  © 2012 UJEP