Teplice

17. července

 

 
Aktuality

17.07.2025

Bestiář pověr o městské přírodě

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc.Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.


03.07.2025

Tibet ve 21. století

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila PtáčkováOrientálního ústavu Akademie věd České republiky.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.01. 2015

Dalekohledy a pozorovací technika od prehistorie k současnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze. Prázdný tubus se k pozorování oblohy používal už v antice. Zmiňují se o něm třeba Aristoteles nebo Ptolemaios. Také historie optiky začala již ve starověku. První čočky v současném pojetí se objevily ve 13. století – šlo o čočky konvexní, neboli spojky. Pro zajímavost – nejstarší vyobrazení brýlí pochází z roku 1352. Konkávní čočky, rozptylky, přišly na řadu v polovině 15. století. První pokusy o konstrukci dalekohledu vyšly právě z jeho předchůdců, čoček a brýlí. Pak už jen stačilo zasadit čočky správně do tubusu. Ale jak se zdá, trvalo poměrně dlouho, než to někoho napadlo.  
Klíčovým rokem v historii dalekohledu se stal rok 1608, kdy došlo k prvním pokusům tento vynález patentovat. Dalekohled se tak dostal do obecného povědomí a brzy se začal komerčně využívat; začalo se s ním obchodovat. Neznamená to, že musel být v roce 1608 i vynalezen. Tento letopočet se sice jako rok jeho objevu obvykle uvádí, první dalekohledy však mohly být sestrojeny i dříve. I na to se našeho hosta budete moci v průběhu večera zeptat.  
Rokem 1608 je každopádně zahájena nová éra astronomie, která později pokračovala zavedením zrcadlových dalekohledů.  V polovině   19. století byla k záznamu astronomického pozorování poprvé použita fotografie. Díky konstrukci velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní objev astronomie 20. století. V současnosti se používají obří aparatury umístěné na observatořích vysoko v horách i dalekohledy na oběžné dráze, které eliminují nepříznivý vliv atmosféry na pozorování.  
Přednáška Antonína Švejdy o historii dalekohledu i další pozorovací techniky se uskuteční na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích ve čtvrtek 15. ledna od 18 hodin.
   
Foto: Hubbleův vesmírný dalekohled. Kredit: NASA, licence Public domain.

 

 


  © 2012 UJEP