21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Stejně jako v Antarktidě, i kolem opačného, severního zemského pólu, je z pohledu vědců velmi živo. Výzkumů v Arktidě, konkrétně na Špicberkách, se aktivně účastní také čeští badatelé. Čím jsou pro vědce arktické kraje přitažlivé, vám 13. srpna na teplické hvězdárně prozradí archeobotanička a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která Špicberky navštívila již sedmkrát.
Právě Špicberky, ostrovy v Severním ledovém oceánu, součást Norského království, jsou místem intenzivního zkoumání Arktidy, kterého se už řadu let účastní vědci z celého světa, včetně badatelů z České republiky. Čím konkrétně se čeští vědci při svém polárním výzkumu zabývají a proč tam vůbec jezdí, když to mají tak daleko? Alexandra Bernardová vám nejen objasní, proč je tak důležité zkoumat polární končiny, ale představí vám i arktickou přírodu. Arktida totiž není jen led a sníh. Je plná života a má své kouzlo, které nutí člověka stále se tam vracet.
Letní „arktické ochlazení“ začne 13. srpna na teplické hvězdárně na Písečném vrchu v obvyklém čase – v 18 hodin.
Obrázek č. 1: Zátoka Petuniabukta na Špicberkách, místo které zkoumají čeští vědci. V popředí lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia). Foto: Jan Kavan
Obrázek č. 2: Konzerva rozkousaná ledním medvědem. Reálným nebezpečím Arktidy, před kterým je nutné mít se na pozoru. Foto: Jan Kavan