Domy mrtvých praotců: Archeologický výzkum eneolitických dlouhých mohyl pod Řípem

Eneolitické dlouhé mohyly z Podřipska jsou nejstaršími pohřebními monumenty u nás i v Evropě. Přesto po nich na povrchu nezůstaly viditelné stopy a do mapy krajiny je znovu vepsal až moderní výzkum. Jak byly budovány? Byly to jen hroby nebo i svatyně? A jak s tím vším souvisí „magická“ hora Říp? To všechno se dozvíte ve čtvrtek 8. února v ústeckém muzeu na přednášce archeologa PhDr. Petra Krištufa, Ph.D. z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni.

Doporučená rezervace na adrese muzeumusti@muzeumusti.cz!

Jsou o víc než 1000 let starší než egyptské pyramidy; představují první památníky zemřelých předků, které byly na našem území budovány. Do dnešních dnů se však nezachovaly a v průběhu staletí byly zapomenuty. Jaký byl jejich skutečný účel? Jedná se o kolektivní hrobky jako v západní Evropě? Jsou to pozůstatky nějakého kultu? A proč se nezachovaly v reliéfu terénu dodnes – anebo se zachovaly? Jak tyto stavby vnímali jejich stavitelé a následné generace?

Máme-li jmenovat významná místa českého národa, mnozí z nás zmíní právě horu Říp. Je to místo tradicí zakódované v našem myšlení; jako jakési významné dědictví hodnot našich předků. Takto je však třeba nahlížet celou krajinu v okolí hory. Posvátné pozadí pohřbů a pohřebních monumentů v jejím okolí nás přivádí k myšlenkám o našich dávných předcích, a to ne z doby před 1500 lety, kdy měl praotec Čech přivést svůj lid do vlasti, ale o tisíce let starší, kdy lidé tuto krajinu osídlili.

Ukážeme vám, že báje, které se zachovaly až do doby historické, mají své hluboké kořeny v naší pravěké minulosti. Tyto kořeny představují i dlouhé mohyly, které byly v průběhu času zapomenuty, ale moderní archeologie je vrací zpět do našeho povědomí.

Přednáška v Muzeu města Ústí nad Labem začne jako obvykle v 17 hodin.

Rezervovaná místa je nutné obsadit nejpozději 15 minut před zahájením akce, jinak rezervace propadají. Děkujeme za pochopení!

Foto: archiv P. Krištufa