Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Sto let od objevu spinu elektronu, posledního klíče k tajemství atomů
Letos na jaře uplynulo právě 100 let od slavného experimentu, který vědcům konečně umožnil vstoupit do tajné komnaty světa atomů. V přednášce fyzika a popularizátora vědy doc. RNDr. Stanislava Daniše, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se vrátíme do závěru devatenáctého století a představíme si, jakým způsobem dospěla fyzika k objevu spinu. Nezapomeneme ani na historické souvislosti a jeho novodobé využití. Ve čtvrtek 20. října na teplické hvězdárně.
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, s níž se dnes seznamují žáci středních škol během prvních hodin chemie. Přitom to není tak dávno, kdy jsme o ní neměli ani tušení. Za její odhalení vděčíme několika experimentům. Zřejmě nejslavnější je ten, který v roce 1922 realizovali němečtí fyzikové Otto Stern a Walther Gerlach. Jím byl získán poslední klíč ke vstupu do světa atomů: nyní bylo možno zcela rozkrýt tajemství vlastností atomů, jejich spekter, umístění prvků v periodické tabulce a jiné.
Přednáška Stanislava Daniše na hvězdárně v Teplicích začne jako obvykle v 18 hodin.
Foto v abstraktu: Otec a Matka. Dva 3D objekty ze série Rodina spinů (Bosony a fermiony) německého sochaře Juliana Vosse-Andreaeho z roku 2009. Kredit: Julian Voss-Andreae, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Foto v článku: Stern-Gerlachův experiment. Kredit: Michael J. Stahl, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commnos
