Tibet ve 21. století

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

Doporučujeme rezervaci místa na adrese muzeumusti@muzeumusti.cz.

Snahou čínské vlády je „civilizovat zaostalé oblasti“ a jejich obyvatele, což v praxi znamená zásadní omezování tradičního způsobu života tibetských pastevců, urbanizaci venkovských oblastí a ekologickou a jinak účelovou migraci. Tibetské pastviny plní nová sídliště určená nomádům. Nový domek jim má zajistit komfortnější bydlení a život na sídlišti má přinést kvalitnější služby i možnost zapojit se do širšího a moderního pracovního trhu a vymýtit tak chudobu. Pro stát to znamená přístup k pastvinám jako zdroji pro řízenou zemědělskou výrobu a lepší kontrolu nad obyvateli méně dostupných lokalit, kteří se v další fázi mají stát součástí jednotného všečínského národa. V tomto procesu mizí kulturní odlišnosti jednotlivých národností a etnických skupin žijících v současné Číně.

Překotně realizované změny však naráží na zásadní problémy, které místo ke zlepšení společenské a ekonomické situace Tibeťanů vedou v mnoha případech k jejich hlubší kulturní a politické marginalizaci.

Přednáška Jarmily Ptáčkové v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem začne je v obvyklém čase, tedy v 17 hodin.

Přednáškový cyklus Café Nobel v Ústí nad Labem, Teplicích, Děčíně a Tisé pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210 (podaktivita A.1.16), který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

Foto v abstraktu: Pixabay.com, Licence Pixabay

Foto v článku © J. Ptáčková