Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

Prof. Mgr. Viktor Černý, Dr.

Antropolog

Viktor Černý

 

Vystudoval biologickou antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a doktorát obhájil na Univerzitě Bordeaux ve Francii. Působí v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Zabývá se problematikou základního výzkumu a vývoje v biologické antropologii pravěku, zejména v oblasti populační genetiky a ekologie člověka. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních pracovišť na projektech evoluce člověka v Africe a Arábii. Sleduje rovněž vliv způsobu obživy na genetickou proměnlivost a strukturu. V této problematice vede bakalářské, magisterské a doktorské práce na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků. V roce 2006 mu vyšla kniha Lidé od Čadského jezera, ve které popisuje historii, přírodní podmínky a sociální vývoj v oblasti střední Afriky a to nejen prostřednictvím antropologie, ale i etnologie, archeologie, biologie, genetiky, lingvistiky a demografie. Čadské jezero ukazuje jako významný mezník kulturních vlivů a migračních proudů této části Afriky. Multioborovým pohledem rovněž zpracoval dějiny jižní Arábie ve své knize Po stopách 'Ádů: Jižní Arábie v čase a prostoru (2016).  

 

Foto: archiv V. Černého 

  © 2012 UJEP