Teplice

16. července

 

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Doc. Mgr. Viktor Černý, Dr.

Antropolog

 

Vystudoval biologickou antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a doktorát obhájil na Univerzitě Bordeaux ve Francii. Působí v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Zabývá se problematikou základního výzkumu a vývoje v biologické antropologii pravěku, zejména v oblasti populační genetiky a ekologie člověka. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních pracovišť na projektech evoluce člověka v Africe a Arábii. Sleduje rovněž vliv způsobu obživy na genetickou proměnlivost a strukturu. V této problematice vede bakalářské, magisterské a doktorské práce na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků. V roce 2006 mu vyšla kniha Lidé od Čadského jezera, ve které popisuje historii, přírodní podmínky a sociální vývoj v oblasti střední Afriky a to nejen prostřednictvím antropologie, ale i etnologie, archeologie, biologie, genetiky, lingvistiky a demografie. Čadské jezero ukazuje jako významný mezník kulturních vlivů a migračních proudů této části Afriky.

 

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com