Ústí nad Labem

8. listopadu

Aktuality

15.11.2018

Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.

08.11.2018

Absint: Zelená víla

Od tmou zahaleného starověku až do současnosti trvá obliba nápojů připravovaných z pelyňku. Tomu současnému se říká absint a z jeho historie se dozvíte takřka vše. A je toho opravdu hodně – vždyť mnohá zákoutí, tajemství i mýty spjaté s absintem dráždí fantazii lidí po dlouhá staletí. Ve čtvrtek 8. listopadu o tom bude v ústecké kavárně Bárka vyprávět chemik doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Café Nobel na Facebooku

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

Doc. Mgr. Viktor Černý, Dr.

Antropolog

Viktor Černý

Vystudoval biologickou antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a doktorát obhájil na Univerzitě Bordeaux ve Francii. Působí v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Zabývá se problematikou základního výzkumu a vývoje v biologické antropologii pravěku, zejména v oblasti populační genetiky a ekologie člověka. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních pracovišť na projektech evoluce člověka v Africe a Arábii. Sleduje rovněž vliv způsobu obživy na genetickou proměnlivost a strukturu. V této problematice vede bakalářské, magisterské a doktorské práce na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků. V roce 2006 mu vyšla kniha Lidé od Čadského jezera, ve které popisuje historii, přírodní podmínky a sociální vývoj v oblasti střední Afriky a to nejen prostřednictvím antropologie, ale i etnologie, archeologie, biologie, genetiky, lingvistiky a demografie. Čadské jezero ukazuje jako významný mezník kulturních vlivů a migračních proudů této části Afriky.