05.12.2024
Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
28.11.2024
Archeologie hornictví v Krušných horách
Krušnohoří bylo třikrát zdrojem strategických surovin: cínu v době bronzové, stříbra ve středověku a raném novověku a také uranu v nedávné minulosti. Vydejte se s námi po stopách dolování těchto kovů na povrchu i pod zemí na saské i české straně hor v doprovodu montánního archeologa MUDr. Mgr. Kryštofa Dernera z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Ve čtvrtek 28. listopadu v děčínské kavárně Coffee & Books.
Od tmou zahaleného starověku až do současnosti trvá obliba nápojů připravovaných z pelyňku. Tomu současnému se říká absint a z jeho historie se dozvíte takřka vše. A je toho opravdu hodně – vždyť mnohá zákoutí, tajemství i mýty spjaté s absintem dráždí fantazii lidí po dlouhá staletí. Ve čtvrtek 8. listopadu o tom bude v ústecké kavárně Bárka vyprávět chemik doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Řeckou bohyni Artemis lidé obdivovali a zároveň se jí báli. Přinášeli jí oběti, pořádali chrámové slavnosti. Děkovali jí za návrat z cesty, zdravé dítě, úrodu, která uživila rodinu do další sklizně, čistou vodu a lovecké štěstí. Naopak bloudění, nezdary na cestách, hlad, nemoc, kance nebo jelena pustošícího pole, strádání, bolest při porodu nebo smrt přičítali jejímu hněvu a hleděli si ji udobřit. V jarních měsících jí přinášeli obětního jelena, upečeného z těsta a zavěšeného v posvátném háji nebo položeného před její chrámový oltář. Chtěli si ji naklonit přes její loveckou vášeň. Pokud si ji nepohněvali znovu, pomáhala. Na svět přinesla lidem prospěšnou bylinu, jmenuje se – jak jinak – Artemisia. Česky se tento Artemidin dar nazývá pelyněk.
V Evropě roste hned několik druhů pelyňku, např. Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Artemisia absinthium (pelyněk pravý), Artemisia pontica (pelyněk pontický) nebo Artemisia campestris (pelyněk ladní). Rostlina obsahuje velké množství účinných látek, z nichž mnohé se vyznačují výraznou hořkou až trpkou chutí. Při slavnostech bohyně Artemis se pelyňkem kořenila jídla a podávaly se hořké pelyňkové nápoje. Ty podporovaly chuť k jídlu, ale jejich užití mělo i rituální smysl: Do člověka přecházela část sil a schopností velké bohyně. Od hořkého bylinného nápoje pochází i druhové jméno nejpoužívanějšího z pelyňků Artemisia absinthium. Řecké slovo apsinthiom přitom znamenalo „nepitelný, nepoživatelný“…
Pro absint je typická jeho přírodní zelená barva. Kdysi býval oblíbeným nápojem bohémských umělců – snad i proto se mu začalo přezdívat „zelená víla“. Absintové povídání chemika Petra Klusoně si v Bárka kafe (dříve Fokus kafe) v Ústí nad Labem můžete poslechnout v obvyklém čase, tedy od 18 hodin.
Ilustrační foto v hlavičce: Images by Mark Howard, Foter.com. Kredit: CC BY-NC-ND.
Foto v článku: Piják absintu. Obraz českého malíře Viktora Olivy z roku 1901. Zdroj: Wikimedia Commons. Kredit: public domain – volné dílo.