21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Je vedoucí oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a vede také pracoviště na Pražském hradě. Specializuje se na pozdně antickou a raně středověkou sakrální architekturu, středověké stavební technologie a dějiny archeologie.
V rámci několika projektů se zabývala nebo dosud zabývá církevní architekturou Pražského hradu a velkomoravských Mikulčic a také tradičními vápennými technologiemi historických staveb a jejich využitím v současnosti. Účastnila a účastní se i zahraničních projektů Corpus architecturae religiosae europeae (IV-X saec.), AREA nebo Cradles of European Culture, jako hlavní kurátorka uvedla jednou v České republice a třikrát na Slovensku mezinárodní výstavu Dědictví Karla Velikého.
Podílí se na výzkumu kostela sv. Juraja v Kostolanech pod Tríbečom na Slovensku s unikátními nástěnnými malbami a také na postupně vydávaném Archeologickém atlasu Pražského hradu. V letošním roce vychází pod jejím vedením monografie o katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, na které se podílí 17 autorů z řad archeologů, historiků, kunsthistoriků a historiků hudby a liturgie.
Podílela se i na přípravě archeologické části stálé expozice o dějinách Pražského hradu Příběh Pražského hradu, která je na Hradě dodnes k vidění a ve spolupráci s kolegy z Pražského hradu připravila výstavu Obnova Pražského hradu mezi lety 1918 a 1929, věnovanou archeologickému a stavebně-historickému výzkumu Pražského hradu ve 20. letech 20. století a jeho rekonstrukci pro sídlo prvního československého prezidenta.
Foto: archiv Jany Maříkové-Kubkové
© 2012 UJEP |