Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Mgr. Jana Maříková Kubková, Ph.D.

Archeoložka

 

Je vedoucí oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a vede také pracoviště na Pražském hradě. Specializuje se na pozdně antickou a raně středověkou sakrální architekturu, středověké stavební technologie a dějiny archeologie.

V rámci několika projektů se zabývala nebo dosud zabývá církevní architekturou Pražského hradu a velkomoravských Mikulčic a také tradičními vápennými technologiemi historických staveb a jejich využitím v současnosti. Účastnila a účastní se i zahraničních projektů Corpus architecturae religiosae europeae (IV-X saec.), AREA nebo Cradles of European Culture, jako hlavní kurátorka uvedla jednou v České republice a třikrát na Slovensku mezinárodní výstavu Dědictví Karla Velikého.

Podílí se na výzkumu kostela sv. Juraja v Kostolanech pod Tríbečom na Slovensku s unikátními nástěnnými malbami a také na postupně vydávaném Archeologickém atlasu Pražského hradu. V letošním roce vychází pod jejím vedením monografie o katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, na které se podílí 17 autorů z řad archeologů, historiků, kunsthistoriků a historiků hudby a liturgie.

Podílela se i na přípravě archeologické části stálé expozice o dějinách Pražského hradu Příběh Pražského hradu, která je na Hradě dodnes k vidění a ve spolupráci s kolegy z Pražského hradu připravila výstavu Obnova Pražského hradu mezi lety 1918 a 1929, věnovanou archeologickému a stavebně-historickému výzkumu Pražského hradu ve 20. letech 20. století a jeho rekonstrukci pro sídlo prvního československého prezidenta.

Foto: archiv Jany Maříkové-Kubkové

ethereum nákup, webdesign Liberec: jezek-web.com