23.03.2023
Fascinující a záhadné: obrazce na planině Nazca
V jižní části Peru, nedaleko břehů Tichého oceánu, se po tisíc let rozvíjela kultura Nazca. Do světového povědomí se zapsala svými záhadnými geoglyfy, obřími obrazci a liniemi v poušti, které již sto let vzbuzují pozornost vědců i široké veřejnosti. O jihoamerické kultuře Nazca bude ve čtvrtek 23. března v děčínské kavárně Coffee & Books přednášet iberoamerikanistka Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
16.03.2023
Smrt v přímém přenosu – unikátní důkaz ve fosilním záznamu
Nauka o fosilních stopách, tzv. ichnologie, studuje zkamenělé pozůstatky po činnosti dávných živočichů: šlépěje, doupata, stopy po lezení a podobně. Jen výjimečně se na konci takové stopy najde i její zkamenělý původce. Tato tzv. mortichnia, stopy umírání a vlastní smrti živočichů, vám ve čtvrtek 16. března ve své přednášce na teplické hvězdárně představí paleontolog Ing. Richard Pokorný, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Kde je možné mortichnia nalézt a co nám vyprávějí za příběhy?
Dubnové Café Nobel v Chomutově patřilo pravěké módě. Na své si přišli ti, které zajímá historie výroby textilu a proměny módy v průběhu celého pravěku. Od archeoložky Kristýny Urbanové se návštěvníci také dozvěděli, kolik času zabrala našim pravěkým předkům výroba látek, jak praobyvatelé Čech a Moravy před mnoha staletími vypadali a co si rádi oblékali.
Děti už vědí, co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá. Prozradil jim to Milan Halousek z České kosmické kanceláře na květnovém Café Nobel Bez kofeinu.
Jeho přednášku Kosmonautika převážně nevážně si můžete poslechnout zde.
Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.
„Muži a ženy jsou z biologického hlediska jedním druhem, ale ve své fyziologii jsou odlišní, podobně jako se liší samečkové a samičky mnoha živočichů,“ zahájil svou přednášku pan profesor Vyskočil. „Jsme komplementární a rozdíly mezi muži a ženami jsou pro obě strany výhodou. Kdo to nechápe, spěje k rozchodu.“
Z úvodu vyplynulo jediné. Kromě toho, čím se lišíme na první pohled a o čem dobře víme, se lišíme i tím, co vidět není a o čem nevíme.
„Až se naplní třináctý bak'tun, sestoupí z nebe bůh Bolon Yokte K'uh ve svém Velkém uvedení“, říká nápis na Monumentu 6 z mayského města Tortuguero v dnešním Mexiku.
Bak'tun je nejdelší z cyklů mayského kalendáře. Jeho třinácté završení, k němuž dojde 21. nebo 23. prosince letošního roku (podle toho který přepočet si vyberete), bývá spojováno s jakousi velkou transformací a nebo snad „koncem světa“. Donedávna neznali odborníci na staré Maye žádnou jinou písemnou zmínku o mayském datu 13.0.0.0.0, než zmíněný monument z Tortuguera. Až letos byla objevena druhá – v mayském městě La Corona v Guatemale. Příliš světla v otázce údajného „konce světa“ však nepřinesla. Mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová nám vysvětlila proč:
Známý astronom a astrofyzik Jiří Grygar přilákal na první liberecké Café Nobel do Knihkupectví a antikvariátu Jaroslava Fryče na osm desítek zaujatých posluchačů doslova všech věkových kategorií. Své povídání věnoval především stoleté historii objevu a výzkumu kosmického záření.