Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Mgr. Jan Toman

Evoluční biolog

Je Ph.D. studentem v Laboratoři evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pod vedením prof. Jaroslava Flegra se věnuje evoluční a teoretické biologii, zejména makroevolučním jevům probíhajícím ve velkých prostorových a časových měřítkách.

Je autorem publikace Pohlavní rozmnožování optikou evoluce (Praha: Academia, 2015). Prostřednictvím textů a přednášek určených pro širší veřejnost popularizuje poznatky evoluční biologie a s ní hraničících oborů.

Foto: archiv Jana Tomana