Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň, Dsc.

Chemik

Narozen v Praze roku 1965. Studoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na State University of New York v americkém Buffalu. Dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperial College v Londýně. V současné době se věnuje výzkumu v Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Je autorem více než stovky odborných prací publikovaných převážně v zahraničí na témata z oblasti fyzikální a organické chemie. Působí jako sekretář České společnosti chemického inženýrství a je editorem časopisu ChemBioEng Reviews. V nakladatelství Academia mu nedávno vyšla populárně-vědecká kniha Jedová stopa, věnovaná jedům a otravám v historii lidstva.