Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Mgr. Jakub Straka, Ph.D.

Entomolog

Včelami a vosami se zabývá od dětství. Postupně se naučil všechny naše druhy rozlišovat a vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde dnes působí jako asistent.

Přednáší entomologii, biologii sociálního hmyzu a vede terénní zoologické kursy. Nejvýznamnější součástí jeho práce je vědecký výzkum zaměřený na všechny aspekty včelího života a jejich historického vývoje, a to za pomoci tradičních i moderních metod  využívajících genetické analýzy.

Foto: archiv Jakuba Straky