Ústí nad Labem

12. října


 
Aktuality

19.10.2017

Alchymie cizích světů aneb Malý kurz astrochemie

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.


12.10.2017

Tvoříme s pravěkými lidmi: Podoby experimentální archeologie

Myslíte si, že pravěké technologie byly skutečně primitivní? Z omylu se vás pokusí vyvést archeoložka Mgr. Veronika PuhačováÚstavu archeologické památkové péče středních ČechVe čtvrtek 12. října vám v rámci dalšího Café Nobel v ústeckém Fokus kafe představí různé podoby tzv. experimentální archeologie.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

14.11. 2012

Ženy vs. muži podle Františka Vyskočila

muz a zenaMuž bez ženy nebude nikdy muž a žena bez muže nebude nikdy žena. Proč se fyzicky i psychicky navzájem potřebujeme, jak se lišíme a jak se doplňujeme a jako bonus praktické rady pro spokojené soužití dvou osob opačného pohlaví - tak by se dal v krátkosti shrnout obsah listopadového Café Nobel v Ústí nad Labem, jehož úžasným hostem byl profesor František Vyskočil, přední český neurofyziolog. Přednáška prošpikovaná neopakovatelným humorem a houslovými ukázkami maestra Vyskočila přilákala do Fokus Kafe téměř šedesátku návštěvníků.

„Muži a ženy jsou z biologického hlediska jedním druhem, ale ve své  fyziologii jsou odlišní, podobně jako se liší samečkové a samičky mnoha živočichů,“ zahájil svou přednášku pan profesor Vyskočil. „Jsme komplementární a rozdíly mezi muži a ženami jsou pro obě strany výhodou. Kdo to nechápe, spěje k rozchodu.“

Z úvodu vyplynulo jediné. Kromě toho, čím se lišíme na první pohled a o čem dobře víme, se lišíme i tím, co vidět není a o čem nevíme.

Začněme trochou statistiky: Doba života mužů 74 let, ženy se dožívají necelých 80 let. Také prý do nich pětkrát častěji uhodí blesk mezi 20. a 30. rokem věku a skoro pětkrát častěji po zásahu zemřou než ženy. „Je otázkou, zda je to díky tomu, že muži dávají raději přednost pobytu venku za bouřky před úkrytem v lůně své rodiny,“ dodává profesor Vyskočil. Další rozdíly vysvětlil pan profesor na roztomilém obrázku Marge a Homera Simpsonových..

 marge a homer.JPG

 

CORPUS CALLOSUM

Kalózní těleso -spojovací svazek statisíců nervových vláken mezi levou a pravou polokoulí funguje u Marge lépe. Ona může propojovat informace o vaření pro Homera, Bartových neplechách, Lízině saxofonu,kdežto Homer nabourá auto,když si chce při řízení zazpívat.

SRDCE A KREVNÍ OBĚH

Protože Marge je mladá, Bartovy maléry jí  moc krevní tlak nezvýší, je také chráněna estrogeny, které brání usazování cholesterolu. Až Líza dokončí universitu, bude v přechodu a riziko se přiblíží k Homerovi.

IMUNITA A LYMFATICKÝ SYSTÉM

Při nachlazení Marge lépe odolá útokům bacilů. Ale o to víc  bude v riziku extrémních reakcí imunity . jako je revmatoidní artritida a lupus erythematosus (autoimunitní zánět kloubů či jiných orgánů).

JÁTRA

Homer lépe a rychleji metabolizuje pivo a méně často má kocovinu. Proto je víc alkoholiků mezi muži.

ŽALUDEK

Homer sní všechno, od prošlé konzervy, zkažených brambůrků až po pečenou kachničku. Kdyby chtěl zhubnout, stačí mu držet dietu. Marge k tomu ještě musí cvičit.

KOSTERNÍ SYSTÉM

Homerovo tělo bude stále produkovat testosteron, Margino tělo ztrácí estrogeny po přechodu a kosti má křehčí. Proto Homer přežije pád z útesu nebo barové židle lépe než ona.

 

Velký rozdíl je také mezi chromosomy v jádře. „Je to jako výrobní program, který je základem rozdílů. Vše je dáno okamžikem oplodnění. Ženy mají dva sexuální chromozomy X, každý od jednoho ze svých rodičů. Muži mají jeden X chromozom od matky a Y chromozom od otce. Ženský genotyp je XX, mužský XY a tyto genotypy určují naše genetické pohlaví. X chromozom patří mezi největší, mužský chromozom Y je nepatrné nedochůdče. Na X chromozomu je asi 1 500 genů, kdežto chromozom Y nese s bídou 78 (až 200). Muži se liší od žen právě těmito 78 geny. Některé se podílejí na tvorbě spermií (SRY GEN), jiné sehrávají dosud neznámou úlohu,“ vysvětlil profesor Vyskočil.

Byť je mozek žen nepatrně menší než mozek mužů, nemá to žádný vliv na jeho výkon. Kůra jeho přední části – telencefalu – obsahuje asi 30 miliard neuronů a muži mají v průměru o miliardu korových neuronů buněk více než ženy. Přesto v testech všeobecné inteligence dosahují ženy o 3 % lepších výsledků, což profesor Vyskočil označil jako výsledek těsně na hranici statistické významnosti. :)

 

„Konkrétní parametry mozku mají v populaci většinou gaussovské rozložení, a proto se nemusí týkat každého či každé. Lze říci, že asi 15–20 % mužů má „ženský“ mozek a asi 10 % žen má „mužský“ mozek. Je ale jasné, že v průměru ženy a muži vnímají vnější svět trochu jinak. Díky odlišné fyziologii mozku (smysly, receptory) přijímají informace jinak a mohou se tedy lišit i výslednými reakcemi,“ říká František Vyskočil.

Rozdílné anatomii a fyziologii mozku odpovídají i různé úlohy muže a ženy při společném životě. 

„Jak už bylo řečeno, mozek žen je nepatrně menší než mozek mužů, ale to nemá žádný vliv na jeho výkon, protože nervové spoje jsou hustší než u mužů. Faktem také je, že ženy mají v některých částech mozku větší mozkové buňky (neurony) s větším počtem spojů (synapsí) než muži (Rabinowicz T 2002). Jejich mozky jsou tedy víc „zadrátované“. Mozková tkáň žen má rovněž větší průtok krve než u mužů, což možná souvisí s jiným klidovým režimem práce. Ale nejen to, u žen je lépe prokrvován přední mozek s typicky „lidskými“ kognitivními funkcemi (roz)poznávacími, týkajícími se vnímání a myšlení. U mužů krev teče více do těch spodnějších částí mozku, které máme podobné plazům a ptákům (střední mozek a mezimozek) (Willis MW 2002), U praváků-mužů je přednostně zásobována při řeči levá část mozku, ženy mají průtok zhruba stejný v obou polokoulích (Kitazawa S 2000, 2005). Ale někteří neurofyziologové (Sommer IE 2004) tvrdí, že rozdíly mezi muži a ženami v této lateralizaci polokoulí nejsou tak velké, což pro mne osobně je úlevná informace hodná panáčka slivovičky,“ směje se pan profesor.

Ženy obecně používají pro řešení mnoha úkolů složitější části mozku, především kůru (neokortex), kdežto muži spíše primitivnější, intuitivnější „plazí“ a „ptačí“ oblasti jako je globus pallidus, amygdalu či hipokampus. Jak se ale zdá, není jim to (ženám) většinou moc platné (Riepe M). Prostřednictvím neinvazivních zobrazovacích metod mozku (CT, MRI) lze pozorovat, která jeho část řeší daný problém. Je-li patrná aktivita v konkrétní oblasti, má osoba pro tuto činnost předpoklady. Většina mužů má například zrakovou týlní kůru propojenu se čtyřmi oblastmi v levé laterální prefrontální kůře, kde je lokalizováno 3D vnímání prostoru. Většina žen ve svém mozku žádné takové jasně vymezené oblasti pro prostorové vnímání směru nemá, a přestože jejich kůra usilovně přemýšlí, kde se nacházejí a kam jdou, jsou v orientaci v terénu slabší (pozor, neplatí to pro orientaci v bytě a šuplících, kde naopak muži nic nenajdou).

„Buďme přesnější, spíše jde o jiný algoritmus řešení,“ upřesňuje profesor Vyskočil. „Muž vám vysvětlí cestu v absolutních pojmech „jeďte 200 metrů vlevo a na druhých světlech zas doleva do Vavřenovy ulice, pozor, nepřejeďte tam po stu metrech neřízenou křižovatku, musel byste se na konečné stosedmdesátky vracet, na té první křižovatce teda doprava, rovnou dolů jako do Braníka, no asi po osmdesáti metrech, za druhým panelákem je ta lékárna schovaná za nějakými stromy“. Žena spíš použije své barevné a někdy i pachové vidění světa: „ta lékárna je malá a nedá se tam parkovat, aspoň já se tam nikdy nevejdu, a hrozně je tam cítit kafr, až na ulici, že jo? Já vím, kterou lékárnu myslíte, no tak jeďte tamhle na konec ulice kolem té žluté popelnice zahněte, jeďte kolem toho vysokého obchoďáku, přejedete světla, jo, jsou tam myslím dvoje, pak zahněte kolem takového zaschlého háječka a čínských zelinářů s bílou stříškou, to snadno uvidíte, mají tam na rohu trochu jetý pomeranče, no a kousek dolů pod nimi je ta lékárna za těma tmavejma tisama, nejsou vysoký, dá se to přehlédnout, ale poznáte to, mají tam takový hnědý vrata z ulice, včera tam nějaké auto vjelo a já nemohla ven, no uvidíte, jestli se tam vejdete…“ Zajímavé je to, že tyto různé navigační přístupy jsou patrné už od pěti let věku (Kersker J).“

A tak bychom mohli pokračovat téměř do nekonečna. Na přednášce zazněla ještě další spousta fascinujících důkazů a faktů o rozdílech mezi ženami a muži, které mnohým z posluchačů přinesla vysvětlení, úlevu a poučení.

Zajímavé dotazy padaly i z řad publika. Zejména mladé muže zajímalo, je-li člověk tvor spíše polygamní či monogamní. Podle profesora Vyskočila dává na tuto odpověď studie Dr. Jaclyn Nascimentové. „Ta porovnávala rychlost pohybu spermií člověka se spermiemi šimpanzů, makaků a goril. Makakové a šimpanzi žijí ve skupinách, v nichž  o přízeň samic soupeří najednou hned několik dospělých samců. Říjná samice se s nimi může spářit během jediné hodiny. Na druhé straně stojí gorily. Jejich tlupě tvořené dospělými samicemi a nedospělými potomky vládne jediný dospělý samec. Vůdce gorilí tlupy má na páření monopol. U šimpanzů a makaků se v těle samice ocitají společně spermie hned několika potenciálních otců. Vajíčko ale oplodní jen ta, která se dostane k vajíčku jako první. Člověk je svým chováním stavěn  mezi promiskuitní šimpanze a makaky (70 cm/h), ale je mnohem blíž „věrným“ gorilám (10 cm/h). Tomu odpovídá i rychlost pohybu spermií (20 cm/h), i síla s jakou se pohybují.“

 Podle Františka Vyskočila lze na otázku polygamie či monogamie hledat odpověď i v Bibli. „1. Mojžíšova 2,18  I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou. Nic nenaznačovalo, že by toto spojení mělo být pouze dočasné. Adam a Eva měli být spolu evidentně  celý život.“ :)

 

Jana Komínová

V galerii naleznete výběr fotografií Lenky Bukačové.

 



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP